Další zmrzlé ráno. Nikdy se mi do té zimy vstávat nechce. Nikomu z naší domácnost. Ani Nessie není výjimkou. Po noci proochroptěné a propčíkané, kterou zažila kvůli její rýmě, se na mě podívala jak na krále bláznů, když sem jí ráno zdravil. Okno bylo zamrzlé, tudíž jsem se nemohl podívat, jak to tam vypadá. Ve zprávách mluvili o jedenácti umrzlých lidech. To je slušná bilance.
Stále mě utvrzuje v tom, že lidé nevěří na zimu. Kávu jsem si udělal né úplně vařicí abych jí mohl rychle vypít a začít s procházkou. Při sledování zpráv jsem krom 99% náplně zpráv,týkajících se zapadlých kamionů,tříhodinových zpoždění a nestíhajících silničářích, zaslechl i o čemsi jménem trestní zodpovědnost právnických osob. A pan John o tom hovořil jako takovém trestu smrti pro firmy. Nessie to nezajímalo a dál užívala poslední minuty na gauči ale já si v hlavě představil ten obrázek. Logo firmy, připoutané na elektrickém křesle. Geniální nápad. Navrhnu ho Ministerstvu vnitra, jako logo trestní zodpovědnosti pro firmy.
Nessie cítila zimu již v baráku, tudíž se vymočila na chodbě u schránek. Čekal jí náležitý trest. Alespoň že ona je schopná přijmout odpovědnost za své činy. Ihned za dveřmi udělala louži další, takže byla již pochválena. Opodál vysekla hromádku a já byl spokojen s pocitem dobře odvedené práce psovoda. Nessie už chtěla domů. Nessiin trest mě opět přivedl k trestní odpovědnosti firem. Nepochopil jsem jednu věc. Když bude firma popravena (zrušena) kdo zaplatí případné vzniklé škody. Nessie se potrestu kála a potom mi předvedla, že to umí i správně. Když zrušíme firmu, majitel založí novou a bude se chovat stejně. Nebo ne?
A na závěr opět cintát, tentokráte od Winstona Churchilla
Odpovědnost je cena za velikost.
