Krok za krokem se pomalu vzpamatováváme z té změny počasí. Už si zvykám na vstávání do mrazu a tahání Nessie z pelechu (z nového gauče).Klasicky káva, ovesné vločky, zapnout zprávy. Dnes bylo na můj vkus velmi málo hlášených nehod. Demonstrace proti Pražské koalici ze včerejška proběhla prý tak nějak neúspěšně. Nessie si všimla našeho bývalého prezidenta
Václava Havla a zvědavě nadzvedla oko a naklonila hlavu. I já jsem tak nějak odevzdaně i nechápavě přehlédl jeho účast na demonstraci. Nuda je holt nuda a při výročí Sametové revoluce si člověk patrně rád zavzpomíná na to, jak řádil za mlada. Po zprávách jsme vyšli před barák, kde do nás vrazil ten nepříjemný mrazivý náboj. Člověk to cítí pár vteřin a pak ho to přejde. S pokorou jsme vyšli na procházku. Udělali loužičku a pozorovali malé děti, jak se těší zimním radovánkám. Ani do školy nechtěli. Nervózní rodiče popohánějíc děti letáky nábytkářského prodejce, boje se, že přijdou pozdě do práce, vypadali všichni podobně. Uspěchaně a rozmrzele. Jen málokterý šéf by vám totiž omluvil pozdní příchod s výmluvou stavění sněhuláka či sněhové bitvy. Můžete to zkusit. Nessie také chtěla - přes mé udivení - zůstat na sněhu co nejdéle a hrát si se samovolně vytvořenými sněhovými koulemi. Přemýšlel jsem, zda také nevymyslet výmluvu a hodit vše na svého psa.
Rozmyslel jsem si to a rychlostí blesku jsem vycupital do bytu,do-exoval kávu a vyrazili jsme do práce. Někdo holt pracovat musí, když lidé v pracovní době demonstrují, stávkují, nebo jsou v kolonách a závějích.(Nebo staví s dětmi sněhuláky)
