Stranokracie - vláda politických stran

Naše demokracie není vládou lidu. Ano, máme svobodné volby. Občané mohou pravidelně volit a mohou si vybírat z několika desítek kandidátek politických stran a sdružení. Tak v čem je vlastně problém?

Problém vlastně vidím skoro ve všem. Celý systém je uzpůsoben tak, aby vliv voliče na rozhodování byl minimalizován.

1. Volební program - jedna z věcí, které volič používá při výběru politické strany. Vzhledem k tomu, že po volbách strany svůj program zahodí a dělají si co chtějí, je dneska čtení volebního programu zábavnou, ale poměrně zbytečnou činností. Ale i kdyby strany dodržely v případě vítězství svůj volební program do posledního písmenka, volič má těžkou úlohu, protože málokdo se s nějakým programem může ztotožnit ve všech bodech. Proto si nakonec vybere program, který obsahuje nějaký pro něho důležitý bod a u ostatních bodů, kde není se stranou ve shodě, jaksi doufá, že strana tyto body nestihne realizovat. Pak je zklamán, že i když jím volená strana vyhraje, realizuje nejprve body volebního programu, které se mu nelíbily, ale nějak už se nedostane k těm, kvůli kterým ji volil.

2. Kandidátní listiny - volič volí kandidátní listinu s několika desítkami kandidátů. Jsou zde promíchaní dobří a špatní, známí i neznámí tak, aby volič nakonec kvůli těm lepším "překousl" volbu lidí, se kterými by raději neměl nikdy nic společného. Preferenční hlasy nic neřeší, Můžou sice posunout nahoru někoho oblíbeného z konce kandidátky, ale šance, že by vytlačily někoho nechtěného z volitelných míst, pokud je nasazený dost vysoko, je téměř nulová.

3. Propadlé hlasy - 5% klausule je bič na odbojné voliče. Velké strany nám volebním zákonem říkají - pokud nás nebudete volit, necháme váš hlas za trest propadnout. Když vás nebudeme zastupovat my, nebude vás zastupovat nikdo.

4. Volič neví, kdo ho vlastně zastupuje - volič vybere kandidátní listinu. Pokud se z ní nikdo nedostane do parlamentu, zastupuje ho někdo? A pokud se z ní dostane několik poslanců do parlamentu, zastupují ho všichni? Nebo si může vybrat? Vazba mezi voličem a jeho zástupcem neexistuje. Voliče zastupují všichni a nikdo, poslanec zastupuje všechny a nikoho. Nezodpovídá se voličům, ale straně, která ho nominovala. O jeho znovuzvolení totiž rozhodne strana, nikoli voliči. Lidem, kteří ho otevřeně podporovali při kandidatuře, pak pošle dárek v rámci "porcování medvěda".

5. Volič nemá možnost mimo volby dění ovlivnit - po volbách, když zvolení poslanci tradičně poruší všechny sliby a vysmějí se voličům do tváře, volič nemůže nic dělat. Čtyři roky je ze hry. Je zklamaný, frustrovaný, rozhodnutí vlády a parlamentu nechápe, iritují ho, ale nemá na ně žádný vliv. Systému chybí dostatečná zpětná vazba, politici mohou voliče skoro celé volební období ignorovat.

Kdo tedy doopravdy v této zemi vládne? Jsou to ti, kdo ovládají vedení silných politických stran. Nominují svoje lidi na kandidátky a pak po nich vyžadují poslušnost. Někdy se je pokouší dokonce zavázat smluvní pokutou, kterou by museli zaplatit v případě neposlušnosti.

Divíme se selhání politiků v případech kauz státních zakázek. Říkáme si, jak svěřená moc zkorumpovala naše představitele, jak selhali tváří v tvář příležitosti obohatit sebe nebo svoji stranu. Jenže to je nesprávný úhel pohledu. Tito lidé šli do politiky proto, aby se dostali k rozhodování, které jim nebo jejich blízkým přinese prospěch. A celý politický systém je nastaven tak, aby měli cestu k zneužití moci co nejsnazší. Vliv lidí, kteří jdou do politiky proto, aby opravdu sloužili veřejnosti a voličům, se v tomto systému ztratí. Jsou použiti jako vějička na kandidátkách a ve volební kampani, dostanou svoje místo v parlamentu nebo i ve vládě, ale při rozhodování vítězí ti, kteří se vezou s nimi a kteří je ovládají. Z pohledu voliče jsou pak hozeni do jednoho pytle, protože volič vidí jen kdo co podepsal, zatímco toky peněz v pozadí jsou mu utajeny.

Říkáme si, že zvolíme jiné strany, nové, nezkorumpované. Že to pak bude lepší. Ale nebude. Možná na jedno volební období. Pak systém vlády politických stran zákonitě způsobí, že tam, kde je moc, se objeví lidé, kteří tuto moc zneužívají. Jsou bez skrupulí a mají často podporu bohatých zájmových skupin, které jim svými penězi a vlivem pomohou vzhůru stranickou hierarchií. Je to zákonité a nevyhnutelné. Politický systém je tak nastaven.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Principy jak z této pasti ven popisuji v článku Máme demokracii? a konkrétní nárh řešení v článku Návrh nové implementace demokracie.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Jan Moutelík | neděle 21.2.2010 10:17 | karma článku: 21,29 | přečteno: 1114x
  • Další články autora

Jan Moutelík

Neholešovská výzva

20.3.2012 v 22:13 | Karma: 16,19

Jan Moutelík

Teď mluv, Zarathustro

30.10.2010 v 20:21 | Karma: 12,03