Co týden přinesl a odnesl aneb pro ty co nestihli číst

Události, které mne tento týden zaujali jsem postupně shromažďoval a těšil se na to, milí čtenáři, až se  o toto odlehčené čtění podělím s Vámi. Ke každé události jsem přidal svůj komentář.  Zprávy nejsou seřazeny chronologicky, což   ovšem  není vzhledem k důležitosti událostí tolik podstatné. Tak se pohodlně usaďte mezi zdmi vaší pracovny, nalaďte se na příjemné letní čtení, prozářené  sluncem,jehož paprsky se dobývají skrz okna až k Vám. Je právě čas poohlédnout se za minulým týdnem.  

O tom, že česká děvčata patří mezi nejkrásnější na celém světě se mohli v minulém týdnu přesvědčit jak televizní diváci ze všech koutů  světa, především také vietnamští obyvatelé.

 Komunistický Vietnam byl totiž v letošním roce pořadatelskou zemí soutěže krásy – Miss Universe.Pořádáním této soutěže nebylo pro Vietnam nic jiného, než jak úspěšně reprezentovat domácí zemi na mezinárodním poli a také vyrýžovat (dovolte mi prosím tento trefný infinitiv) maximální finanční zisk z reklam a z práv na vysílání.

Dokážu respektovat tyto záměry, kdy cílem každé země je ukázat se v co nejlepším světle. Ale já nejsem zastáncem paradoxů, které jsou pro tyto asijské státy tipické. Tak například v roce 2003 byla komunismem zmítaná Čína pořadatelskou zemí soutěže krásy Miss World. Asi si řeknete, že na tom není nic neobvyklého. Zastávám jiný názor. Číňané totiž v sobě asi mají podnikavého ducha a dokážou mnohé skousnout, například i to, že v Číně platil do r. 2003 zákon a zákazu veškerých soutěží krásy, který trval 54 let… Zvláštní, že?Jsem zvědav, co přinesou Olympijské hry, kdy se nám Čína pravděpodobně ukáže jako mírumilovná země plna všeho pěkného…                                                           

 XXX 

 Každá firma, která chce mít co nejvíce zákazníků, přijde na trh s něčím novým, neočekávaným, převratným,  nedosažitelným …tak bychom mohli pokračovat  v dalších nepřeberných superlativech.. Prioritou ovšem je, aby firma přišla s něčím, co zákazníci považují za nezbytné a přitom tento sortiment ještě nebyl na trhu (ono to ve skutečnosti není tak, že člověk něco nezbytně potřebuje, prodejce jej ale musí přesvědčit, že tomu tak je J ). 

S novinkou na trh přišla firma Levi Strauss. Nové džíny mají zakrýt problémové partie žen: hýždě, břicho stehna. Firma se obrátila na skupinu maminek s jejich dcerami. Všechny maminky se shodly na tom, že již mají dost „bokovek“ , které příliš odhalují jejich problémové partie. Nové džíny mají nyní zakrývat problémové partie a dalším důležitým faktorem je cena, která nemá být moc vysoká…

V dnešní době je už běžné, když se své nedostatky snažíme určitými způsoby skrývat nebo si jimi jinak dopomáhat… ženy si zvětšují poprsí, odsávají tuk z problémových partií. Nutno řícim že muži nejsou v ničem pozadu – ovšem jejich investice míří do jiných sfér. Ale kde je problém? Vždyť se s naší tělesnou konstitucí o mnoho nelišíme od našich předchozích generací (míním tím biologický základ), které své nedostatky nepovažovali za problém…

Media do nás perou ze všech stran ukázky toho, kde se máme ještě zlepšovat, co na našem těle ještě chybí k tomu,aby to už konečně bylo to, co je považováno za správné a žádoucí…Tímto způsobem života se ocitneme na rozhraní dvou cest: jedni (které považují za normální) odmítnou jít v hlavní vlně módy, která se však diametrálně liší tak často, jako lobbing pan Ratha v Parlamentu. Druhá skupina je ta, která podléhá všemožným trendům, aby dosáhla z mého pohledu na neměřitelný úspěch. Cítíme komplexy,když se sebou nejsme spokojení? Naše generace začala hledat cesty na odpověď. Nechceme si říkat UDĚLÁM SE SEBOU NĚCO, ale místo toho používáme UDĚLEJTE SE MNOU NĚCO – je to pohodlnější a hlavně je to IN! Ps: když máš nadváhu, tak nežer. Zabírá to.        

 XXX 

 Kdo sleduje zprávy ze zahraničí, zajisté mu neunikly zprávy ze Zimbabwe, kde v současné době vládne diktátor Robert Mugabe. Nejenom, že zde dochází k porušování lidských práv, situace se také těžce dotýká inflace v tomto státu. Inflace dosáhla nejvyšší míry v historii lidstva – oficiálně je to 2,2 milionu procent.Pověstnou třešničku na dortu přidal při této kritické situaci guvernér tamní centrální banky Gideon Gono. Tento guvernér nedává na statistiky a místo na čísla věří na výňatky z Bible.

 Jeho výrok mne naprosto ohromil: „Čtu si v Bibli. A každý, kdo říká, že guvernér národní banky má protivit přání svého prezidenta, se staví proti principům učení Ježíše Krista“.  

Jak Vám zní tento výrok od muže, který má krotit inflaci v Zimbabwe? Jen tak pro zajímavost: největší bankovkou v zemi je nyní padesát miliard zimbabwských dolarů, což je asi pět korun českých. Jen jsem tak přemýšlel jaké by bylo, kdyby u nich měli kovové mince…člověk by musel jezdit  s trakařem…                                                          

  XXX

 Pamatujete si na kauzu Synot, která rozpoutala boj s korupcí v českém fotbale? Součástí vyšetřování v korupčním procesu byly i odposlechy fotbalových funkcionářů (Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?)Novodobou transformaci v našem již téměř národním sportu, jakým úplatkářství v České republice bezesporu je, nastává přesun od fotbalových trávníků na pozemní komunikace.  

Tento týden jsem narazil na otázku „silniční etiky“ v tisku, kdy policisté často přimhouří obě oči, když se řidič dopustí přestupku a vezmou si čistě jen pro osobní potřebu tzv. „všimné“ a řidič tak neutrpí újmu v podobě ztráty silničních bodů, které opravňují k řízení silničního vozidla. 

Člověk je tvor hravý a na světě máme další podněty k pobavení.  Zde jsem v denním tisku objevil několik velmi veselých dialogů našich policistů. Tak například tento dialog: „Pod pět tisíc nechoď. Tenhle z žádný inspekce určitě nebude a peněz a bude mít dost.. Podívej, už tahá šrajtofli.“ Velmi povedený je tento dialog mezi řidičem a policajty:Řidič: „Mám jen šest stovek, jestli se neurazíte.“ Policista: „ My se neurazíme. Pokud jde o prachy, tak se neurážíme.“ 

Mám takový pocit, že ten bodový systém  nesplnil ani naše ani vládní očekávání? Na druhou stranu je fakt, že si čeští policisté zvednou svůj sociální status – no a třeba už o nich nebude tolik hloupých vtipů, jak tomu bylo doposud.