Pro podnikání ve "sportu" také platí, že pokud klienti akceptují klesající kvalitu služeb, nic se nezmění.

-

(Cirkusy také bídně hynou, není o ně zájem - a děje se něco? )

Ale cirkusy, přestože to jsou podniky hlavně pro děti, žádné dotace nedostávají. Zato šoubyznys, kam řadím i sport, dostává obrovské dotace od státu, krajů, obcí i firem. Ale někdo na tento divadelní a sportovní cirkus musí vydělat.

Sport láká mladá lidi - respektivně jejich rodiče tam, kde jsou slušné dotace, sponzoři a následně slušné finanční odměny - bohužel, peníze jsou na prvním místě

Ale to zdaleka neplatí pro všechny.

Je mnoho statu /spolecenstvi lidi/ v kterych lide ziji "spokojene", profisport zadny, nebo temer zadny a nemuseji volat o pomoc. Natoz zoufale.

Jako vyspělý stát bychom měli mít přirozenou potřebu a snahu o co nejlepší výsledek ve všech odvětvích lidské činnosti, kterou se jako stát můžeme prezentovat navenek. Tedy také i ve sportovním odvětví.

Možná je někde dál něco, co dává smysl. Nedočetl jsem.

Hned první dva body mě rozhodily.

O fotbalu se možná snad ještě dá hovořit jako o neúspěchu. I když v zásadě na víc neměli.

Ale basket? Vždyť je svět 25 let úplně jinde než my. Samotná účast v té kvalifikaci byl úspěch nad naše reálné možnosti.

Hlavní myšlenkou této pasáže byl fakt, že nemáme ani jeden kolektivní sport na OH v Riu. Basketbalisty jsem naopak chtěl vyzdvihnout jako poslední mančaft s možnou účastí... O neůspěchu nepadla ani zmínka, to byla pouze Vaše domněnka.