Že jsme v maléru, to je zřejmé. Jak z něj ven ale již tak jasné není. Nabízí se množství variant – samozřejmě, že všechny budou bolet.
Někdo na tomto serveru vyjádřil názor, že vláda chtěla prodloužením nouzového stavu po Poslanecké sněmovně shodit odpovědnost (nebo její část…) i na opozici. Já si naopak myslím, že opozice se svým návrhem, kdy milostivě vládě dovolila vyhlásit nový nouzový stav (aniž by v tom ona jakkoli figurovala), smetla jakoukoli odpovědnost z beder svých.
Na bedra vlády.
Sněmovna před pár dny odmítla nouzový stav prodloužit. V době, kdy bylo zřejmé, že situace u nás dobrá není. A že je předpoklad, že se nezlepší, ale zhorší. Vyděsili se hejtmané, kteří nakonec vládu požádali, aby nouzový stav znovu vyhlásila. Ta tak učinila, přičemž úhlavní český senátor z Tchaj-wanu rotoval po Senátu jako motorová myš, aby získal dost podpisů na to, aby se obrátil na Ústavní soud, že nouzový stav (nebo jeho vyhlášení) je v rozporu s naší Ústavou.
Byl. Podle Ústavního soudu. Mimochodem na tento institut neuvěřitelně bleskové rozhodnutí. Fakt nebývale rychlé. Někdy to evidentně jde…
Teď tedy bude vyhlášen nový nouzový stav na 30 dní, který už bude patrně „ústavně čistý“ (ani Vystrčil si patrně teď nedovolí svoje „ovlivňovací kolečko“ po spřízněných senátorských duších).
Jenomže nouzový stav je prostě nouzový stav. Jeho parametry se neliší. Soudy jeho nařízení vesele rozporují (nejvýživnější bylo rozhodnutí toho pražského – POCHOP, „BONZOVAL“ STUDENT PRVNÍHO ROČNÍKU TOHOTO VZDĚLÁVACÍHO ÚSTAVU! - že distanční výuka na nějakém pražském gymnáziu je nezákonná, takže je potřeba se vrátit k výuce klasické… ty brďo, ten českej kluk je lepší než švédská Gréta!). Obchody by se vlastně měly otevřít, protože když nemůže někdo prodávat boty a někdo mýdla jo, pak je to problém.
Teď nebudeme moci překračovat hranice okresů, které už řadu let nejsou. Mám v tom binec – já vlastně nevím, ve kterém neexistujícím okresu žiju. A jestli – pojedu-li nakoupit do sousední vsi (u nás má krám zavřeno…) – náhodou neporuším vládní nařízení.
Nedávno jsem do úvodníku našeho městského zpravodaje vepsal, že všichni už toho máme plné zuby. A že opatření, jež nejsou pouhou šněrovačkou (aby dámy vypadaly štíhlejší…), ale doslova svěrací kazajkou, kýžená zlepšení nenesou.
Já to ale vlastně nevím. Je možné, že bez nich by to bylo desetkrát horší.
Přitvrzujeme opatření na další měsíc. Ono se to pravděpodobně nějak pozitivně projeví. Jenomže pak přijdou Velikonoce a jsme ve stejném hajzlíčku, v jakém jsme dnes. Osobně si myslím, že naši mocní skutečně „provandrovali“ šanci velmi tvrdého lockdownu, a to v období Vánoc. Víc jak dvě třetiny republiky nechodilo v tu dobu do práce… možná se mělo zarazit všechno, co se zarazit dalo – a to třeba od půlky prosince do první třetiny ledna.
Takhle opravdu vaříme jen nastavovanou kaši.
Spoléháme na očkování? Čekáme na léto?
