Minisérie - vytvořte si finanční rezervy III

Následuje již v pořadí třetí díl naší minisérie - VYTVOŘTE SI FINANČNÍ REZERVY. Dnes na téma krátodobá rezerva.

V závěru předchozího článku: Minisérie - VYTVOŘTE SI FINANČNÍ REZERVY II , na toto téma jste si přečetli: Nejdříve je třeba, aby si ujasnili (naše mladá rodina), co všechno a za jak dlouho budou chtít v budoucnosti pořídit. Podle toho teprve můžeme začít přemýšlet o umístění jejich aktiv tak, aby dosáhli dobrého zhodnocení s rozumnou mírou rizika. Zároveň budeme pamatovat i na to, aby určitá část prostředků byla po ruce pro případ neočekávané krize.

První část předchozího odstavce se dotýká základu finančního plánování. Tvorbě finančního plánu věnujeme hned několik článků, neboť se jedná o základ řízení rodinných financí, a tedy oblast značně rozsáhlou. Finanční rezervy z tohoto hlediska tvoří určitou část, právě ve smyslu poslední věty prvního odstavce. 

Jaké neočekávané krize tedy můžeme očekávat? V Americe se říká: nothing ever goes as planned, nic se nevydaří podle plánu. Plánování je samozřejmě potřebné, ve smyslu stanovení strategických priorit, taktického postupu a operativních kroků. Avšak život nás vždycky něčím překvapí, což je většinou bezva a zajímavé, leckdy však i nepříjemné.

Z hlediska financí nás mohou zaskočit katastrofy malého či středního rozsahu, jako je prasklé tlakové potrubí rozvodu vody v domě nebo porouchaná myčka na nádobí ve třetím roce své existence, tedy právě po záruce, či hádka se šéfem, po níž následuje náhlé propuštění a několikaměsíční hledání zaměstnání. Pochopitelně takového, kde jsou schopni patřičně ocenit naše nesporné kvality.

Některá z těchto rizik je možno pojistit, některá nikoli. A jsou záležitosti, které snad i pojistit lze, ale po zralé úvaze tak neučiníme, neboť by to bylo neefektivní – např. pokud by hrozící ztráta byla značně nižší než pojistné za dané období. Pro všechny tyto případy je rozumné držet si operativní finanční rezervu ve výši tří až šesti měsíčních příjmů rodiny.

No a kam svou rezervu umístíme? Vhodné jsou všechny instrumenty, jejichž výnos přibližně vyrovnává vliv inflace, tedy nejrůznější spořicí účty, podílové fondy peněžního trhu apod. Jistou část operativní rezervy je zvykem držet na běžném účtu, kde jsou peníze pohotově. Avšak pozor, tyto peníze díky bídným bankovním úrokům a různým poplatkům vůči inflaci zaostávají, a to značně. Proto si dobře rozmyslete, jakou část své hotovosti zde budete mít. Zvláště když přesun peněz z fondu peněžního trhu na účet dnes trvá dva až čtyři dny a není zpoplatněn. Pokud se týká různých spořicích účtů, jejichž nabídka je nyní opravdu pestrá, opět je nutno počítat. Na stranu radostnou dáme sjednaný úrok, na stranu strastnou pak všechny poplatky a rovněž daň ve výši 15% z výnosu. U fondů peněžního trhu tato daň po půl roce držení odpadá, a poplatky se omezují na manažerský poplatek, jehož výši zjistíme z prospektu fondu. Zatímco u spořicích účtů je úrok jasně stanoven, u fondů peněžního trhu musíme vyčkat na pohyby trhu. Ty jsou pozvolné, pomalu rostoucí, při zanedbatelné kolísavosti tohoto typu investice. Běžně můžeme očekávat výnos mezi 2% až 4% ročně, který většinou vyrovnává inflaci; období, během nichž peněžní trhy inflaci nepřekonaly, je velice málo.

Nyní již víme, jak velkou operativní rezervu je vhodné držet, a také, kam ji umístit. Stejně jako patřičné pojištění, i dostatečné rezervy jsou nutnou podmínkou zdravých rodinných financí. Podmínkou nutnou, ne však postačující. Neboť být dobře pojištěn a mít své peníze v konzervativních instrumentech dává jistý pocit jistoty, ale nic moc to neřeší z pohledu plnění stanovených cílů. Tyhle peníze totiž vyrovnají vliv inflace, ale pro náročnější a dlouhodobější úkoly je nutno popadnout výkonnější nářadí.

Mimochodem, podle průzkumů převážná většina české populace umisťuje významnou část svých peněz výhradně do konzervativních investic. Samozřejmě ještě také do slamníku, nebo pod polštář, o tomto píši v následujícím článku: Zhodnotit finance anebo nechat pod polštářem