Imigrant v Británii: Můj pracovní den.

V Londýně pracuji jako programátor firemních aplikací. Pracuji pro malou firmu, jejiž vlastníkem a zároveň nočním managerem je jistý Simon George, tajuplný Angličan středního věku. Jeho hunters během dne vyhledávají nové klienty (firmy a firmičky), či zaznamenávají problémy u klientů stávajících.

V noci nastoupíme my, banda programátorů, kteří připravují nové produkty pro nové victims, které se hunterům podařilo donutit k zaplacení. A nebo opravujeme to, co nám u stávajícího klienta nefunguje. No, a takhle vypadá můj typický den. Respektive můj poslední pracovní den v týdnu, podněvadž nejsem sebevrah abych takhle kalil každý den. Respektive noc, páčto pracuji a žiji v noci.

Stalo se v pátek, 30. listokrachu 2k7:

06:00pm Olga mě budí. Běhá jen v kalhotkách a tričku po bytě a marně se snaží najít krabičku malborek, co si schovává na stresové situace. Stalo se jí něco v práci, protože nadávky na jejího šéfa, jenž se jmenuje Richardo mi pronikly až do snů. Netuší, že jsme je vyhulili s Monikou během posledního záletu.

07:00pm Po "ranní" sprše se mi konečně restartoval můj operační systém v mozku. Došlo mi, že musím pro ty cigára a také, že budu muset přijít s nějakou originální historkou, proč jsem sahal do Olžiných věcí. Sakra.

08:00pm Rodiná pohoda je obnovena. Svedl jsem to na souseda. Paul je věčně bez cigaret a navíc mi něco dluží. Lež jsem zajistil smskou během nákupu. Bylo to prozíravé, neboť Olga si šla hned vše v hysterickém záchvatu ověřit. Paul nezklamal, lhal se smrtelnou tváří hráče pokeru, že mě musel uprosit, abych mu ty cigára dal. I am evil.

08:10pm Přestala mi zrnit obrazovka, konečně klídek. Nemám rád partnerské stresy, zvlášť když jsem vinnen. Olga, přesměrovavše svůj hněv na toho ubožáka Paula, mi připravuje super snídani. Kochám se jejíma nohama a nechce se mi do práce.

08:30pm Po jídle je správný čas na holandskou snídani. Je totiž páteční noc, poslední práce tento týden. Holandská snídaně (dutch breakfest) spočívá v silné dávce kofeinu a ještě vyšší dávce marihuany.

09:00pm Vyrážím do práce. Nasedám do 29, kloubového autobusu a jedu načerno. Přijemně omámený vnímám nějaké pubertální emo-kids (džízis, co je to za módu?), jak řeší jestli jsou všichni gay, nebo je někdo aspoň trochu bi.

10:00pm Přichod do fachy. Nejdou nám počítače, což se dá označit za ideální stav. Jdeme s Azízem na jointa. Azíz býval velmi dobrý hacker, původem z Turecka. Balí strašně tlustý špeky.

11:30pm Simon mi volá, ať se okamžitě dostavím, že stroje už fungují. Díky Azízovi nemůžu ani mluvit, tak odpovídám neartikulovanými zvuky a posunky, jenž telefon stejně nezachytí. Přes veškeré překážky, které nastavuje centrální Londýn v páteční pozdní večer se dostavuji na své pracovní místo.

11:45pm Můj úkol je dán: Vytvořit základní kostru obchodního a skladového systému pro jeden z londýnských autobazarů. To je snad zlej sen říkám si. Z jistých, velmi osobních důvodů, nemám obchodníky s ojetými auty rád. Ale jak říkali staří Římané: "Peníze nesmrdí!"

02:00am Mám to skoro hotové. Čas na pauzu jsem však nucen trávit sám. Azíz se topí v něčem, co mu mělo fungovat už ve středu. Malé jídlo z kebab shopu a třetího jointa proto vychutnávám ve společnosti dvou hodně nakalených angličanek, které nemohou najít cestu domů.

Přes výši mé únavy a hladiny thc jim vysvětluji, jak se dostanou do Brixtonu.

"And where you came from, mate?"

Džízis, jak já tuhle pitomou otázku nemám rád. "I came from Japan, sweete."

02:30am Azíz je fakt na dně. Simon souhlasí, že na tom budem dělat dva.

06:00am No ani můj geniální mozek nedotáhl Azízovu zakázku do konce. Aspoň bude o čem mluvit na pondělní poradě. Inkasuju kolem £90 v cash, Azíz jen 50. Azíz to začíná mít nahnutý, řikám si. Vypláceni jsme v této branži denně dle kvality práce a tak každý den můžeme hodnotit své naděje na další setrvání ve firmě. Jo 90 liber za noc, kdyby to tak bylo každý den, tak přestanu jezdit na černo.

06:30am Skončil mi pracovní týden, dva dny volna ahead. Každý konec týdne je vhodné náležitě oslavit. The End club sídlí hned přes ulici, jedná se o jeden z nejlepších cenově dostupných klubů, kde hrají docela nekomerční tek.

07:00am Začíná afterparty. Polykám dvě tablety o kterých věřím, že by mohly být extází. Koutkem oka pozoruju Azíze, jak se vnucuje nějakým slečnám na baru.

07:30am Ano, jsou to velmi dobré extáze.

07:50am Seznamuji se s Kate. Je to skoro sousedka, bydlí dvě stanice metra ode mě. Údajně pracuje v estate agent a přitom dálkově studuje. Zapomněl jsem co. Konverzace je velmi příjemná. Trochu tancujeme na oddychový ambient house. Pozoruju její uplý džíny a top, pod kterými ukrývá své tancem, fitkem a sitmulačními drogami vypěstované nádherně štíhle tělo. Kdyby si rozepla poklopec o dva tři zoubky, tak bych asi měl spontální orgasmus.

10:30am Nechci zůstat na dojezdu někde v centru. Snažím se zlomit Kate, že bychom jeli k ní. Odmítá. Azíz už je někde pryč.

"ANd where you came from, Martin?"

Džizis! Nechala mi alespoň telefoní čislo, které jsem raději hned otestoval. Bylo pravé. Že prej někdy.

12:00pm Přes malé trable s orientací v metru jsem se dostal domů. Dojezdy pro hvězdy. Olga mi láskyplně předem ušmoulala jointa č.4 na uklidnění, ví že takhle vyextoškovaný přijdu skoro každou sobotu ráno. Kouřím to ve vaně ve které usínám.

asi v 01:30pm Olga mě vysvobozuje před smrtí rozmočením. Jdu spát. To jsme si zase užili London.

Slovníček:

hunter ... lovec, přeneseně vyhledávač obchodních příležitostí

victim(s) ... oběť (ti), přeneseně zákazníci mého ctěného chlebodárce

I am evil .... Jsem ošklivák.

dutch breakfest .... specialita dobrých programátorů, silná instantní káva, nebo 1l redbulu z tesca, doplněno vykouřením 0,5g marihuany

And where you came from, mate? .... odkud jsi přišel (z jakýho státu), obvykle tato otázka znamená diplomatické sdělení: "hele ty máš ale hroznej přízvuk"

ahead ... přede mnou

estate agent ... realitní kancelář

Haught.