Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Potok mezi Kařezem a Zbirohem

Ne, procházku tudy určitě nenavrhuji, leda že byste nezačínali v Kařezu, nýbrž v přilehlé osadě Borek a šli po modré. Já ovšem jdu podél potoka a rovnou předesílám, že je to dost neinspirativní putování.

Potok, který vytéká z Dolejšího Kařezského rybníka, si na své dětství moc nepamatuje. Nepamatuje si ani na svůj mateřský vrch, Sirskou horu. Cože? (Diví se potok.) Potoky mohou počínat také ještě někde jinde než v rybníce? To jsou mi věci!

Z rybníka do Kařezu každopádně míří už sebevědomá vodoteč, kterou o její vodu nic a nikdo nepřipraví, ba sem tam jí sama dodá tolik, že osadníkům na kraji obce zaplavuje zahrady. Sděluje mi to pán, jemuž šlapu po čerstvě posečeném trávníku ve snaze dostat se co nejblíž k místu, kudy potok vtéká do Kařezu. V minulých dnech dost pršelo a potok má v nedávno vyčištěném, bahna z rybníků zbaveném korytu spoustu vody. V obci je tvrdě regulován, ale přestože protéká skrz ni, je to trasa jen krátká, přerušená bazénou (U splavu), z níž náhon napájí hasičskou nádrž (rybník Hejtmánek), kolem které je pěkná parková úprava.

ZP sytí požární nádrž v Kařezu

Dříve zde obec končila, potok tu podtekl silničku ze Zaječova (případně od Kařízku) k Bukovu a pokračoval nivou obloukem pod císařskou silnici a k Malému Újezdu. Dnes je v Kařezu zástavba i na druhé straně silničky a za čerpací stanicí na staré Plzeňské je rybník Hlinovka. S potokem nesouvisí, patrně je to pozůstatek po bývalé cihelně (v Kařezu se do roku 1974 těžily cihlářské jíly).

Dojem, jímž obec pocestného obestře, bych nazvala mdlým. Buď Kařez nemá žádnou kloudnou historii nebo tu docházelo hlava nehlava k jejímu přepisování. Přídomek pánů de Karzez – v 13. a 14. století – se údajně vztahoval ke Kařízku, kde stávala tvrz, a prvorepublikové přesahy místního života – například letní tábory v „letohrádku“ – převálcovaly nové socialistické pořádky (v bývalé vile Milada s přilehlým parkem, kam jezdívala na prázdniny církevní mládež, se v 50. letech usídlil místní národní výbor, dnes je to soukromé obydlí). Osobně jsem Kařez dosud znala jen jako průjezdnou vesnici. Dívám se za potokem, jak se po mnohakilometrové odbočce, na niž se nechal odvést kopcem Lom, vrací do míst, kam směřují ostatní potůčky od Sirské hory, a říkám si, copak si asi teď myslí? S výjimkou zrození v Panském lese – a ani tam se mu nedostává plné pozornosti, jakou jsou novorozenci obvykle zahrnováni, protože je vlastně od samého počátku „tím druhým“ – ho dosud nepotkalo nic moc radostného. Ztráta vědomí v Hořejším Kařezském rybníku ho naštěstí ušetřila vzpomínek na tápání po vodě, regulace koryta a střety s civilizací na horním toku, ale sotva si v Kařezu stihl uvědomit, že je potokem, čeká ho ČOV. Zprava ho zdraví Kařízská hora, ale on na les na jejím svahu hledí s nedůvěrou.

ZP opouští Kařez

Oprávněně: všechna ta křížení s civilizací musí podstoupit znovu, nyní v opačném gardu. V napřímeném korytu je delegován pod starou Plzeňskou, pod železniční trať a pod dálnici, za níž se potkává s potůčkem od Cekova. „Stálo ti to za to?“ ptá se ho chaboučká, patrně umělá, rozhodně však napřímená vodoteč, sestřička všech dalších, které v závislosti na počasí stékají – stejně jako Zbirožák – ze svahů pod Sirskou horou, ale na rozdíl od nich není zaústěna do Cekovského rybníka.

Místo odpovědi ji potok přijímá do náruče a provádí ji – má-li potůček zrovna vodu – ještě jedním propustkem, tentokrát pod silnicí na Zbiroh, načež se společně propadají do další mdloby, kterou jim servíruje Dvorský a po něm hned Čápský rybník.

Od staré Plzeňské v Kařezu se dá podél potoka jít, obec opouští stejně vodohojný, jako když do ní vtékal, je čiperný, avšak kalný. Luční cesta se napojuje na asfaltový chodníček s turistickou žlutou, zřejmě pozůstatek cesty k nádraží Zbiroh, kam museli kařežští chodit na vlak, než jim zřídili zastávku přímo v obci. Stalo se v roce 2012, chodníček ještě lemují lampy veřejného osvětlení s vymlácenými skly a patrně dávno odpojené. Pod zánovním železničním viaduktem je potok veden korytem dimenzovaným na vysokou vodu, pak se ale od chodníčku odpojuje do zarostlé louky a pod dálnici ho pocestný sledovat nemůže, takže nemohu dosvědčit ani tu jeho komunikaci s potůčkem od Siré.

Dálnici podcházím po silnici z Kařezu do Zbiroha a hned za dálničním mostem se s potokem potkávám. Přidružit se k němu nemůžu, pokračuje neprostupně zarostlým terénem k Dvorskému rybníku, k němuž to má pár desítek, maximálně sto metrů.

Dvorský rybník na ZP

Na staré mapě k němu pílí jako potok Lhotský. Není to asi omyl dávného kartografa, zájmové území Lhoty pod Radčem (dříve Radčí) sahalo patrně až ke Kařezu. Na téže mapě je přídomek „Lhotský“ uveden ještě i v západním cípu Dolejšího Kařezského rybníka a znovu také v louce pod jeho hrází. Podle mě to pěkně vypovídá o dřívějších sídelních prioritách. V Kařezu nebylo nic než statek, ovčín a kousek dál, u císařské silnice, cihelna. Nebyl tu ani kostel (ten si postavili společně věřící z Kařezu, Kařízku a Cekova až ve 40. letech minulého století). Lidé mohli potok v pohodě vztahovat ke Lhotě až pod Zbiroh, za Čápským rybníkem se nicméně mění na Místní a ze Zbiroha do Přísednice teče (pořád na té staré mapě) jako „Mlejnský“.

Vrch Bukov, Sirská hora skryta za kukuřicí

O rybnících Dvorském a Čápském může potok alespoň konečně říci, že jsou „jeho“. Obcházím je nejdřív po silnici. Je z ní vidět vrch Bukov a kdyby na poli po mé levici nebyla vzrostlá kukuřice, bylo by možno dohlédnout ke kopci, který je – podle mě – Sirskou horou. Je to (je-li to ona) docela dojemné: jakoby ten mateřský kopec z dáli sledoval, jak si jeho děti, na jejichž věno se mu nedostává dost prostředků, ve světě vedou. Jakýsi poslední pohled, v němž je pochybnost, naděje a víra. A feedback Zbirožského potoka: „Je to v pohodě, Sirská horo, spojili jsme se všichni dohromady a podívej, jaký krásný potok se z nás složil!“

 

Dvorský rybník, v pozadí Borek

Patnáctihektarový Dvorský rybník je chovný. Z přístupové cesty vidím na jeho břehu cosi, co vypadá jako obrovský suchý betonový – že by dok? Spíš něco pro zemědělské využití – ale co? Oficiálně „zbořeniště“. Pocit, že je to tu znamenané chamtivostí, která dusí lásku, pragmatismem sem tam hraničícím s bezohledností nebo ignorancí, mě provází od chvíle, kdy jsem vyrazila hledat počátky Zbirožského potoka z Mýta, a ne a ne mě opustit.

Míjím pozůstatky tvrziště Újezdec, nespatřitelného, neboť je za vraty, a ze silnice odbočuji na hráz Čápského rybníka, z něhož je potok veden rovnou do navazujících sádek. Poměrně dost vody z něho ale odtéká i bočním přelivem a potok má teď – v podstatě poprvé na své trase, nepočítám-li malé úseky před a za Kařezem – necelé tři kilometry nejen na rekonvalescenci, ale vlastně i na nalezení identity. Před mokřinkou (V Brcích) mu přibývá voda ze sádek, lze ho sledovat zpovzdálí z cesty, která vede po bytelném náspu nerealizované Strousbergovy železnice neboli – jak říkají místní – „po šrece“.

Je značena turistickou modrou, na kterou je možné přejít ještě před dálnicí v osadě Borek, a obejít rybníky z této strany, což je určitě cesta o něco hezčí. Borek je lokalita, která prošla slávou i pádem – pozůstatkem té slávy je bývalý hotel Borek, od něhož kousek dál stojí budova bývalého nádraží Zbiroh. Ta nyní chátrá a čeká na nové využití.

Geysirek na hrázi Čápského rybníka

Trasa po pravém břehu rybníků prochází Pětidomím – další lokalitou s rázně přepsanou totožností, dnes je to chatová osada. Jdu se podívat na hráz Dvorského rybníka, která je zároveň dělící šíjí mezi oběma rybníky. Na čápské straně výpusti Dvorského slyším divný zvuk. Nenadálé úkazy na vodě mě vždycky trochu vyděsí. Je to gejzír! Tedy gejzírek, ale chová se jako gejzíry na Islandu – v pravidelných intervalech se hladina nejdřív načeří, pak nabublá a nakonec vyrazí asi půlmetrový sloupec vody.

ZP za přelivem z Čápského rybníka

 

Za sádkami je na potoce první z mnoha bývalých mlýnů. Je to ta vysoká šedá patrová budova, mlelo se v něm – doloženě – už v roce 1526. V 19. století v něm často pobýval básník J. V. Sládek. Nad mlýnem si dokonce zakoupil pozemek (vilka čp. 224). Provoz mlýna byl ukončen až v roce 1950, dnes sice někomu patří, ale je neobydlen.

Potok teď provádí široký obchvat kolem vrchu, na němž stojí zbirožský zámek. Zprava do něho už míří drobné přítoky, znamení, že ho okolní kopce berou na vědomí.

Autor: Wanda Dobrovská | úterý 12.7.2022 7:00 | karma článku: 12,52 | přečteno: 237x
  • Další články autora

Wanda Dobrovská

Od Třebnušky k Berounce

Lom Třebnuška je pro Zbirožský potok poslední tvrdý střet s civilizací. Zbirožák nabývá sebevědomí. Kromě Koželužky mu tu ve vlhčích časech přivádí další vodu drobné, spíše občasné vodoteče zleva i zprava.

22.12.2022 v 8:08 | Karma: 11,44 | Přečteno: 204x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Wanda Dobrovská

Křest Zbirohem

Dospěli jsme - já a potok - společně do Zbiroha. Tak co, potoku? Už konečně víš, kdo jsi a kam patříš?

12.12.2022 v 8:00 | Karma: 8,61 | Přečteno: 161x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Wanda Dobrovská

Kařezské rybníky

Kařezské rybníky jsou přírodní památkou. Přírodní památkáři jsou možná rádi, že turisticky lokalitu nelze moc uchopit, protože ptactvo, které zde žije, má alespoň klid. Plocha rybníků je obrovská – bezmála 70 hektarů.

2.6.2022 v 7:00 | Karma: 14,24 | Přečteno: 338x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Wanda Dobrovská

Potok od Sirské hory

Sirské hory jsou tu dvě, vzdušnou čarou čtrnáct kilometrů od sebe. A vlastně ani ten potok není jen jeden. Mateřská Sirská hora posílá vody do všech světových stran. K jihovýchodu se rodí potok, jemuž dali lidé jméno Zbirožský.

29.3.2022 v 6:00 | Karma: 9,70 | Přečteno: 232x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie

Wanda Dobrovská

Úpoř

Úpoř je pěkná lokalita na konci světa. Nebývalo tomu tak vždycky. Po potoce se plavilo dříví, byly tu průmyslové provozy a nitro údolí bylo obděláváno. Dnes se tu zčásti chalupaří, zčásti hospodaří.

4.12.2021 v 8:06 | Karma: 12,14 | Přečteno: 445x | Diskuse| Životní prostředí a ekologie
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

VIDEO: Ruského vojáka trefil dron, kamarád ho dorazil střelou do hlavy

24. června 2024  15:56

Pouhých dvanáct set kilometrů od naší východní hranice se odehrál další incident připomínající...

Útoky v Dagestánu mají 20 obětí, otce podezřelých vyhodili z Putinovy strany

24. června 2024  8:56,  aktualizováno  15:49

V Dagestánu začal v pondělí třídenní smutek v souvislosti s nedělními útoky na dva kostely a dvě...

Výzkumný institut u Moskvy zachvátil požár, plameny uvěznily lidi uvnitř

24. června 2024  15:34

V ruském institutu pro výzkum a výrobu elektroniky nedaleko Moskvy vypukl požár. Hasiči se snaží...

Všichni vědí, že si to vymyslel, řekl muž o korunním svědkovi k vraždě ve Slopném

24. června 2024  15:02,  aktualizováno  15:30

Řízení o obnovení procesu v případu třináct let staré brutální vraždy v obci Slopné na Zlínsku je u...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 36
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 567x
Psaním se živím, a psaní mě i baví. Jsem ale líná, a tak je blog pro mě skvělá motivace, jak se přimět dát psanou podobu i tématům, která jsou vně mých pracovních závazků. Zájmy: příroda, hudba, spiritualita.

Seznam rubrik