Kařezské rybníky

Kařezské rybníky jsou přírodní památkou. Přírodní památkáři jsou možná rádi, že turisticky lokalitu nelze moc uchopit, protože ptactvo, které zde žije, má alespoň klid. Plocha rybníků je obrovská – bezmála 70 hektarů.

Mnoho měsíců jsem se snažila zjistit, odkdy tu vlastně ty rybníky jsou. Nepodařilo se. Nejblíž jsem se dostala k informaci, že je tu založili Rožmberkové, v tom případě tu jsou nejpozději od 15. století.

Ale možná, že se zdejším bažinatým terénem podnikali lidé něco už dřív, protože to mokro jim při průchodu krajem určitě vadilo odedávna, respektive od té doby, co se tudy pokoušeli dostat od západu na východ a obráceně. Pokoušejí se dodnes – a daří se, vede tudy dálnice i železniční trať, obojí víceméně v trase dávné obchodní cesty.

V zasuté minulosti tu byla dokonce rybniční dvojsoustava, což mi připadá naprosto fascinující. Jedna byla na Holoubkovském potoce, jehož povodí se nachází z jižní strany lokace, která mě zajímá. Ta druhá zaplňuje prostor obrovité přírodní pánve, do níž stékají vody od Sirské hory ze západu, od Kařízské hory z východu a z jihu od návrší, kde je mimo jiné osada Kařízek II a nijak zeměpisně to tam pojmenované není. Právě tato lokalita ale nabízí záblesk průhledu do dávné minulosti – po obou stranách silničky do osady (vede po ní cyklostezka 2153) jsou mokřady a rybník Němec, který na ně navazuje, nemá žádný přítok. Je to takzvaný „nebesák“. (Území je zařazeno do „Přehledu vodních a mokřadních biotopů České republiky“ podle Ramsarské konvence jako mokřad lokálního významu.“)

V minulosti to ale bylo jinak a komplikovanější. Původní „nebesák“ býval ještě nad rybníkem Němec, na starých mapách se jmenuje „Pařezský“ (Parezkeg Teich). Rozkládal se v místech dnešní osady Kařízek II (a od severu k jihu ho přetínala trať). Voda z něho měla možnost odtékat dvěma směry – do Štěpánského rybníka na Holoubkovském potoce (tento „náhon“ je dodnes v terénu patrný) a do rybníka Němec.

Několik desítek metrů pod rybníkem Němec je další rybník, Bechyňský (vede kolem něho turistická červená ze Strašic přes Mýto a Kařízek do Hořovic).

Kromě přítoku z rybníka Němec ho napájí ještě potůček z východu, ze směru od Kařízku. Kařízek je v rámci lokace zřejmě historicky nejvýznamnějším sídlem, stávala zde tvrz, byl odtud – zřejmě – dobrý rozhled. To bylo dost důležité, protože přes kraj vznikala dálková cesta z Čech do Bavor. Pro ni byly zase výhodné ty suché okrsky, leč osadníci s tím časem měli problémy. Například Mýto bývalo kdysi lokalizováno tam, co dnes stojí na pohled nepochopitelně naddimenzovaný kostel sv. Štěpána, a kvůli obtížné dostupnosti vodního zdroje bylo přesunuto tam, co je dnes, tedy blíže k Holoubkovskému potoku.

Krátký potůček z Bechyňského rybníka ústí na dohled do Hořejšího Kařezského rybníka, ze západní strany syceného ještě potůčkem od vrchu Lom, což je – ergo kladívko! – Zbirožský potok.

Kvůli němu si to tu procházím.

Rozloučila jsem se s ním na staré Plzeňské, odkud pílí přes louku k železničnímu náspu. Jdu se s ním pozdravit na propadlý betonový mostek v té louce, od svého křížení s dálnicí se docela zmátořil, asi i díky přikázanému směru toku. Vypadá pěkně, vyplašila jsem u něho volavku a posléze ještě srnu.

Snažit se dostat k ústí potoka do Hořejšího Kařezského rybníka je marné, je to tam podmáčené. K rybníku tedy přicházím po lesní cestě podél trati (díky, Barboro Hurábová), vyvádí mě na dlouhou hráz, k níž z druhé strany rovnou přiléhá Dolejší Kařezský rybník.

Ani ten se nedá obejít po břehu, musím na silnici do Kařezu, z níž se dá odbočit zase až k jeho hrázi. Je tak obrovský, že ho celý ani nelze obhlédnout. Napájen je ze tří stran. Z východu potokem od Kařízku, z jihu z Hořejšího Kařezského rybníka a ze západu potokem z Cekovského rybníka, který je stejně veliký, není zahrnut do přírodní památky Kařezské rybníky, ale logickou součástí celé této rybniční soustavy bezpochyby je. Je ostatně zajímavý a hodně přispívá k pochopení počátků Zbirožského potoka. Místní považují Cekovský rybník za „nebesák“. Na mapě je nicméně napájen minimálně ze čtyř potůčků ze svahů mezi věncem vrchů Lom, Sirská hora a Bukov, kde sbírá své vody i Zbirožák, ten ovšem volí cestu oklikou kolem vrchu Lom. (Jestlipak toho za ty statisíce let nelituje?) Kdo ví, do jaké míry jsou ta koryta přirozená nebo umělá. Cekovský rybník nese z minulosti svědectví o významu zdejšího hospodaření s vodou – aby mohl být založen tam, kde je, musela mu obec Cekov ustoupit (stalo se koncem 16. století). Některé zdroje dokonce uvádějí Cekovský potok – tedy potok, který z Cekovského rybníka vytéká – jako hlavní zdrojnici Dolejšího Kařezského rybníka. (Podle mě je ale Cekovský potok mapovou fikcí.) Vlastně by se mohly Cekovský a Zbirožský potok o tuto funkci dělit. Prostředkem Dolejšího Kařezského rybníka je vybudován násep železniční trati (s propustkem pro volný průliv vody), takže Cekovský by si mohl činit nárok na půlku rybníka na západ od trati a Zbirožský na tu směrem na východ.

Kdysi kdosi o přírodní památce Kařezské rybníky (vyhlášena v roce 1992) vyhotovil info ceduli, jedna je umístěna na hrázi rybníka Němec, druhá identická zde, na začátku hráze Dolejšího Kařezského rybníka před přelivem. Přes přeliv vedou dvě železné traverzy, po jedné – s nepříjemným pocitem – přecházím. U čapu si dávám obědosvačinu, je větrno, na hladině se dělají vlny. Připadá mi to tu bezútěšné. Pod hrází se na hladině houpou dvě mrtvé ryby, kus dál je mršina labutě. Na druhé straně hráze je ohrada s krmelci, údajně pro daňky, není tam ani jeden.

Dál směrem k trati se jít nedá. Z Dolejšího Kařezského rybníka vytéká potok, k němuž by se mohla hlásit kterákoliv z těch přečetných vodotečí, které jsou se soustavou spojeny, a pod jménem Zbirožský chvátá do obce Kařez.

Pro výlet ke Kařezským rybníkům jsem zvolila okruh od železniční stanice Kařízek nejdřív k Hořejšímu a Dolejšímu Kařezskému rybníku, pak zpátky po silnici, kterou na jednom místě kříží turistická červená, po ní k Bechyňskému rybníku, od něho luční pěšinou k rybníku Němec a po silničce zpět k železniční stanici. Místně to tam je Kařízek II neboli Mýto-Kařízek a je tam památný dub, na který se lze podívat pouze přes plot soukromé zahrady („Žižkův karýzecký dub“), a pěkná novodobá kaplička, jejíž tvar – loďka – má údajně mimo jiné připomínat i ten dávný rybník.