Negativní propaganda stáří by se měla změnit na pozitivnější.

V roce 1900 žil průměrně starý tesař či dělník v Evropě 50 let. Dnes je průměrná délka života ve vyspělém světě zhruba dvojnásobná. Není to jen triumf sociálního a vědeckého pokroku, ale i řada nových výzev. Někteří lidé tvrdí, že společnosti v rozvojových zemích jsou pod tíhou stárnutí obyvatelstva a přelidněných měst. Latinská Amerika to ovšem vidí jinak, alespoň co se týče stáří populace.

Stárnutí populace je nevyhnutelné, ale mnoho lidí má zbytečnou tendenci vidět stárnutí jako období poklesu a zatěžování mladší generace," říká Henk de Jong, generální ředitel společnosti Philips v Latinské Americe. 
Tento krátkozraký pohled je podle Jonga zastaralý. "Pomocí investicí do správných technologií a politiky může stárnutí nabídnout mnoho nových možností a může být bohatým zdrojem sociálních a ekonomických hodnot. Jongovo centrum Philips, jež se zabývá studiem zdraví a pohody vypracovalo na toto téma zajímavou studii. Ze studie vyplynulo, že lidé by mohli stárnout velmi dobře, pokud by společnost stárnutí populace podporovala pozitivně. Zároveň by bylo třeba podporovat zdraví a blahobyt starších. Samozřejmostí je realizace veřejné politiky, která starší občany spíše zahrnuje než vylučuje. 

S tímto názorem souhlasí i Ústav pro stárnutí a ochranu zdraví na universitě v Newcastlu. Ředitel institutu zdůraznil, že rostoucí průměrná délka života je statkem, a že každý jedinec má stejné místo v naší společnosti bez ohledu na věk s tím, že starší lidé jsou přínosem, jen je třeba  rozšířit vědecké poznatky o stárnutí a přizpůsobit infrastrukturu pro stárnoucí populaci. Negativní propaganda stáří by se měla změnit na pozitivnější. 

Stárnutí populace by nemělo být synonymem hrůzy. Ve skutečnosti je stárnutí populace důsledkem toho, že lidé plodí méně dětí a dožívají se vyššího věku, což je znakem blahobytu, nikoliv znakem chudoby a blížící se katastrofy. Lidé se obávají stárnoucí společnosti, protože je krokem do neznáma, a protože hitem dnešní doby je posedlost kultem mládí. Faktem je, že stáří nemusí nutně znamenat svět znuděných a nehybných. Starší pracovníci nejsou zlem, jsou naopak požehnáním. Jsou vysoce motivováni a v řadě oblastí mohou být produktivnější než mnozí mladší. Starší lidé mohou poskytnout více zkušeností i větší nadhled. Jen jim často chybí příležitost to dokázat. Zkrátka a dobře, prodloužení střední délky života je ve většině společností jeden z nejúspěšnějších pokroků, jaký planeta zažila, proto bychom si jej měli vážit a ne se do něj navážet.