Živá a mrtvá hudba...

Zdá se, že pokaždé mne to překvapí: Nápis a sdělení: "Dnes živá hudba"! No považte, jdete kolem restauračního zařízení, na tabuli čekáte křídový nápis typu "Dnes myslivecké hody" nebo "Dnes denní menu od 60 káčé"..

Místo toho na vás skočí "Živá hudba", to se ví, protože na jídelníčku  v našich končinách se pokud vím, nic živého nevyskytuje...

Tak mě napadá, že živá bude asi tím, že není unylá, má šťávu, drive, chcete-li jiskru. Může se sice hrát na pohřbu, ale s gustem. Živoucí muzika je důkazem, že žijeme, máme radost- následuje písnička Dokud se zpívá, někdo zpívá dokud se nezavřelo...:https://youtu.be/6sDj8T2cnes

Protože kdyby se zazpívala bez gradace, tak člověku příliš neutkví, možná mu toho příliš nepředá. Protože hlavně by měla hudba předat živoucí emoci, neboť od toho se tu myslím, jaksi na světě nalézá. Jsem zamilovaný? Zpívám lovesong. Jsem smutný? Zazpívám jímavou, pomalou a strašně dlouhou skladbu, zpravidla o andělích. Když mě kdosi naštve, přidám do placu protestsong!

Jest živá dynamikou? To je tím, že se mění během skladby její hlasitost?

Dokáže nám posunovat, ba i zpomalovat děj děj se co děj, například, jejím prostřednictvím sdělujeme světu svou náladu. Proto ty dechovky a rokec v rádiích k narozeninám paním a pánům. Písnička loudavá nás provází u nekonečné procházky mezi megaregály obchodů.

Nebo se hovoří o její životaschopnosti? Některá, přetrvá věky, jelikož má trvalý charakter, snad má v sobě cosi prorockého nebo nadčasového. A přece se dodnes hraje. Takže záleží i na hudebním nápadu a provedení, když nás osloví i po letech, což se nezjistí hned. Samozřejmě puntičkáři budou vnímat "živajdu" trochu jinak, než bohémové. Odvíjí se to od charakteru, Ti první budou asi kritičtější, druzí shovívavější.Především každá melodie chce promlouvat k určité skupině. 

A nakonec- zřejmě se může jednat o skladbu, zpívanou živě a nezprostředkovaně, nevyumělkovanou a neupravenou, podobně jak se upravují fotografie, ve studiu. V tom právě může i nemusí být potíž. Na nás bývá, abychom posoudili, zda není živá až moc, což rockové a další muziky bývají, sdělují prostřednictvím hlasitosti světu: "Jsem tady, živý a roztočím to tu, jak jste nezažili!" Ale zažili, nebýt toho, že máme vyřvané hlasivky a ohluchlé uši, určitě bychom také zuřivě skákali jak na driblinku! 

Jestli existuje mrtvá hudba, nevím. Každý žije jinou! A až uvidíte onen nápis, vězte, hurá, "Dokud se zpívá, ještě se neumřelo...Nebo nezavřeló?"