V roce 1911 vznikla díky
úsilí skupiny Severoameričanů a Angličanů první budova postavená na pozemcích ležících
deset kilometrů na západ od kubánského hlavního města, na nichž časem vyrostly
obytné čtvrti Country Club a Bilmore. Později k úžasnému rozvoji tohoto místa
přispěli velcí kubánští průmyslníci a boháči, ale také několik cizinců. Vytvořili
z něj jednu z nejkrásnějších rezidenčních oblastí na ostrově chlubící se
majestátní Pátou třídou, přepychovými vilami, bujnou vegetací a nákladnými
rekreačními centry u moře.
Právě tyto čtvrti obývané zmizelou kubánskou aristokracií si jako místo pro své příbytky vybrala i Castrova nomenklatura. Dnes jsou známy pod svými domorodými názvy Siboney, Atabey a Cubanacán.
Narozdíl od dneška však tato oblast po celé desítky let neskrývala žádné tajemství. Všichni znali jména i příjmení obyvatel vil - většinou se jednalo o obchodníky, kteří své obrovské jmění získali prací, a o zahraniční diplomaty. Jejich výjimečný status ani privilegia nikoho nepobuřovaly, a nikdo se nepozastavoval ani nad tím, že oblast byla obklopena chudinskými čtvrtěmi, které kubánský historik Emilio Roig de Leuchsenring nazval „fatálně nevyhnutelným kontrastem kapitalismu".
Slavný historik se však zmýlil, když ve své knize „Historické poznámky z Havany" poznamenal, že Castrova Revoluce přetvořila fysiognomii těchto oblastí a proměnila chudinské čtvrti v jejich okolí v „příjemné čtvrti". Všechny luxusní rezidence s veškerým sociálním zázemím dnes obývá a využívá nová kubánská třída a nikdo přitom vlastně neví, kdo do kruhu politických lídrů a jejich početných rodin patří. Většinou jsou to současní ministři, důstojníci, generálové a zahraniční přátelé. Staré chudinské čtvrti v okolí se přitom dále rozrůstají.
Kluby v této oblasti jsou stejně jako v kapitalistických zemích určeny exkluzivně pro příslušníky této nové třídy. Takzvaná Zona Cero („Nulový bod") nacházející se přímo v sousedství osady Jaimanitas, kde žijí Fidel a Raúl Castrovi, je opředená mnoha záhadami a obyvatelé dumají nad tím, na co potřebují více než dvanáct kilometrů pozemků, tolik vil, soukromých výroben, kravínů, vojenských jednotek, speciální mikroklima, nejnovější kapitalistickou technologii a desítky ostřelovačů ukrytých v obrovském počtu vchodů a východů.
Na nových mapách Havany je Zona Cero označena pouze jako jasně zelená skvrna - jakoby tento svět skrytý pohledům lidí ve skutečnosti vůbec neexistoval. Nejsou na ní zobrazeny ani ony „příjemné čtvrti" obývané chudinou: El Romerillo, El callejón de los perros, La corbata, El Bajo, La Luz Brillante a mnoho dalších, v nichž žijí nejchudší obyvatelé Havany, kteří jsou - pro ostudu nové třídy - jejími nejbližšími sousedy.
Santa Fe, 24. června 2009
