Summity

 V dubnu se na americkém kontinentu odehrály dva summity. Nejprve 15. až 17. 4. summit skupiny Bolívarovské alternativy pro národy naší Ameriky (ALBA), a hned nato summit Amerik. První schůzka proběhla ve Venezuele, druhá v Trinidadu a Tobagu. Venezuelské schůzky se zúčastnilo šest zemí. Té trinidadské 34. Kuba na takovéto akce zvaná není.

Venezuelské schůzky se zúčastnilo šest zemí. Té trinidadské 34. Kuba na takovéto akce zvaná není.

S výjimkou Daniela Ortegy z Nikaragui označili všichni účastníci summitu Amerik, včetně Huga Cháveze, událost za úspěšnou. Fidel Castro naopak prohlásil, že šlo o „summit lží".

Akce, která, jak se zdá, má rozhodně bezprostřední význam pro Kubu, je summit skupiny ALBA. Účastnil se ho také Raúl Castro, kubánský předseda Státní rady a Rady ministrů. 

Na závěr tohoto setkání bylo přijato společné prohlášení o patnácti bodech, jehož signatáři požadují „systém, který podporuje kulturní různorodost, a který nepotlačuje kulturu našich zemí a nevnucuje jim kulturní hodnoty a životní styl, který neodpovídá jejich realitě".

Komunismus byl Kubě také vnucen. Tato cizí ideologie neměla nic společného s dějinami našeho národa ani s osobitým charakterem kubánského lidu. Od příjezdu španělských kolonizátorů, kteří vyhladili původní obyvatelstvo, byl právě komunismus největším prohřeškem proti kulturním hodnotám a proti životu jako takovému.

ALBA odsoudila „jakoukoli formu diskriminace migrantů. Migrace je lidským právem, nikoli zločinem."

Zákonným nařízením 217 Kuba postihuje osoby z různých částí ostrova, které se chtějí usídlit v Havaně. Je každodenní praxí, že lidé migrující v rámci Kuby jsou zatčeni, zavřeni na policejní stanici, musejí zaplatit pokutu a pak se vrátit do provincie, odkud pocházejí. 

Trestní zákoník také definuje trestný čin „nezákonného opuštění národního území". Platnost tohoto zákona byla na základě migračních smluv mezi Kubou a USA pozastavena, zákon nicméně stále nebyl zrušen a pachatel zmíněného „trestného činu může být odsouzen ke třem letům odnětí svobody. 

Účastníci summitu se dále shodli, že „pro posílení integrace je nutné zavést volný pohyb osob..."

Kubánská vláda uděluje, uzná-li to za vhodné, povolení k vycestování, které umožňuje ostrov „legálně" opustit. Toto povolení přijde asi na 180 dolarů. Vláda pro tyto případy vytvořila výraz „definitivní opuštění země" a lidem, kteří spadají do této kategorie, konfiskuje veškerý majetek.

Základním mottem summitu ALBA je sebeurčení národů. Jen těžko bude někdo odporovat tomuto mezinárodně uznanému právu.

Na Kubě však už padesát let vládne to samé uskupení, existuje zde jediná politická strana, komunistická, a nepořádají se zde svobodné a demokratické volby. Jak tedy zjistit, jaké je sebeurčení kubánského lidu?

Raúl Castro podepsal dokument vydaný summitem ALBA, nezdá se však, že by ho k tomu vedl vážný a odpovědný přístup k těmto otázkám.

Fidel Castro také ve své době podepsal smlouvy z VI Latinskoamerického summitu konaného v Chilské Viña del Mar. Tyto smlouvy byly vyjádřením bezpodmínečné podpory demokratických hodnot západního světa. Nesplnil nic. 

Člověk má dojem, že bratři Castrovi mají nějaký zvláštní patent na podepisování dokumentů nebo zahraniční obhajování všeobecně uznávaných hodnot, které pak ve vlastní zemi neplní. Je to cynismus?

Různé summity budou dál probíhat v různých částech světa, avšak Havana, a my co žijeme na Kubě to víme, se bude nadále řídit jediným a neporušitelným závazkem. Udržet stranu u moci.