Kubánští nadšenci do onomastiky, vědy, která se zaobírá původem vlastních jmen, nemohou přijít na to, co způsobilo vlnu nevkusného pojmenovávání dětí, která na Kubě začala v 70. letech. Dětem se tehdy začala dávat vymyšlená jména začínající písmenem Y a většinou velmi špatně vyslovitelná jako Yimelskisni, Yurmisleidis, Yoturilyeti, Yudania nebo Yoandran.
Na 8. kongresu Unie mladých komunistů konaném 26. listopadu 2004 i vládní tisk upozornil na fakt, že z 1200 delegátů jich 230 mělo právě takové jméno (Yanaurys, Yaninasky, Yarisetly).
Alcides Pérez, kubánský básník a novinář, v jednom ze svých článků napsal, že se může jednat o gesto vyjadřující kulturní odboj a nebo o zoufalý pokus o obranu identity.
Jisté je nicméně pouze to, že se zatím nepodařilo najít žádné přesvědčivé vysvětlení, hlavně pokud zohledníme fakt, že Castrova vláda se snažila propagovat jména, jejichž nositeli byly nejvýznačnější osobnosti státní nomenklatury. Dokonce i provládní zpěvák Silvio Rodríguez věnoval jednu svou píseň revoluční političce Haydée Santamaría, ve které zpívá: „Kolik děvčátek ode dneška může nést tvé jméno, kolikrát se znovu narodíš... modrá kometo z dychtivého ohně.“
Ale holčičky, které se narodily, se nejmenovaly Haydée ani Celia ani Vilma. Jejich rodiče si raději vymysleli extravagantní jména, která začínala na Y, písmeno, které na Kubě symbolizuje vítězství. Zapomněli dokonce i na tradiční jména jako Marie a Josef.
Režim si této skutečnosti všiml a 15. července 1985 se rozhodl v této záležitosti udělat pořádek. Toho dne Národní shromáždění lidové moci schválilo zákon č. 51 o matrice, který nařizuje, „že jména osob zapsaných do matriky musí být v souladu s výchovným a kulturním vývojem lidu a s jeho tradicemi.” Článek 95 daného předpisu dokonce opravňuje zapisovatele zamítnout zápis do matriky, pokud jméno neodpovídá zmíněnému požadavku.
Historie ale pokračuje. Nyní, po více než čtyřiceti letech, sice ypsilonové šílenství vymizelo, ale děti se jmenují Ánika jako argentinská majonéza, která se prodává v obchodech, Nokia jako mobilní telefony, a nebo dokonce Sandwich, jak své dítě pojmenovala moje sousedka.
Aby toho nebylo málo, postavila se proti oslabenému castrovskému režimu talentovaná a uznávaná blogerka Yoany Sánchez, autorka dynamického a s velkým umem psaného blogu Generace Y.
