Klepy se šíří i bez svobody tisku

Politická etika nastolená v porevoluční době se snažila diskrétně zamlčovat vše, co se týkalo představitelů státu. Tohle je ale již dávno pryč, stejně jako jiné věci a myšlenky tehdejší doby.

Potvrzuje se mi domněnka, že současná Kuba asi nepotřebuje svobodný a nezávislý tisk jako jej kdysi potřebovala naše zaniklá republika. V dnešní době kubánský lid šíří důležité i ty méně závažné informace, které jsou spíše lidově zvány klepy a drby, jiným způsobem než přes tisk. Lidé si je předávají šeptáním do telefonu, mluví o nich opatrně na rohu ulice, či z balkónu na balkón během věšení prádla. Samo sebou to jsou informace, o kterých se ve státních novinách Granma nebo v časopisu revoluční mládeže Juventud Rebelde nedočtete. Zajímavé je, že dané drby se dostanou mezi prostý lid skrz komunikační toky i z nejvyšších státních kruhů. Jedná se o zprávy všeho druhu: například jestli za zatčením podnikatele Maxe Marambia stojí Raul Castro nebo jestli je krabicové mléko prodávané na Kubě pouze obarvená voda, či kolik stojí Fidelova speciální dietní strava dovážená z Itálie apod.

V poslední době největší rozruch mezi lidmi způsobila pouliční zpráva, týkající se našeho bohatého strýčka z Venezuely, jenž byl hospitalizován v luxusní nemocnici v Havaně. Ano, jedná se o sousedního prezidenta Hugo Chaveze, který v rodné zemi nedůvěřuje svým doktorům, od kterých si nenechá ani zub vytrhnout.

Hugo Chavez daroval Kubě třicet šest miliónů barelů nafty, šeptali si mezi sebou sousedé. Ale daleko větší senzaci způsobila informace, týkající se jeho zdravotního stavu. Ta se roznesla mezi prostým lidem již v momentě, kdy pan prezident Chavez ležel na operačním stole. Už si přesně nepamatuji, zda se v západním světě ona informace dostala do tisku ještě tentýž den, nebo až následující. Kapitalisté uváděli, že doživotní vládce z Caracasu je smrtelně nemocný. Netuším, jak je možné, že podobně choulostivá zpráva se dostala mezi lidi, protože určitě patřila k těm tajným, které se jen tak někdo nemá dovědět. Snad ji mohla zaslechnout nějaká uklízečka, či pokojská, která poslouchala za dveřmi rozhovor doktorů, nebo třeba manželka některého z lékařů. Snad za to může někdo z ochranky nebo řidič doktorů, který během jízdy poslouchal cizí rozhovor.

Zajímavé je, že zpráva byla mezi lidmi ještě před tím, než stařičký vůdce Fidel navštívil svého miláčka, diktátora z Venezuely. Setkání obou státníků proběhlo dle oficiální tiskové zprávy 29. 6. 2011 v rozlehlé zahradě jednoho z těch domů, které režim zabavil původním majitelům ze střední sociální vrstvy. Oba přátelé se na setkání vypravili ve sportovních teplákových soupravách. Přesně těch, které na Kubě nazýváme trochu hanlivě pracovní kombinézou, dělají totiž dojem širších ramen a většího svalstva.

Jediné, co se ale ještě mezi lid nedostalo, je zpráva, kdo byl dámským doprovodem Hugo Chaveze. Údajně je prý velmi zamilovaný. Byla to snad krásná modelka Naomi Campbell, či kubánská herečka Beatriz Valdés?

Pevně věřím, že pokud za tímto tajemstvím stojí nějaký muž, nezůstane jméno neznámé krásky dlouho v utajení.