Když přišla první jablka

Přestože několik měsíců předtím kubánská vláda podala k soudům v Havaně žalobu na Spojené státy kvůli hospodářské újmě, kterou ostrov jejich vinou utrpěl, a požadovala v této souvislosti odškodnění ve výši 121 milionů dolarů, dne 13. července 2002 dorazila do našeho hlavního města objemná dodávka jablek zakoupených na americkém trhu.

Stalo se tak přesně čtyřicet let poté, co bylo na Ostrově Fidela Castra spatřeno poslední jablko. Kdo se narodil po revolučním vítězství, proto na neznámé ovoce udiveně zíral, a kdo měl kdysi dávno možnost ho ochutnat, byl poněkud překvapen a velmi potěšen, že se zase jednou bude moci do jablka zakousnout.

Nikdy však nedošlo k tomu, že by se americká jablka prodávala ve stáncích a běžných obchodech spolu s mangem, papájou nebo ananasem. Namísto toho se začala nabízet coby exotické a luxusní ovoce v devizových obchodech, kde se prodávají dodnes, a to za dolary a za cenu, na kterou obyčejný Kubánec sotva dosáhne. Jedno jablko, byť sebemenší, ho totiž přijde na čtyřicet dolarových centů, což je částka odpovídající deseti kubánským pesos. Jinými slovy, lidé, kteří v zaměstnání pobírají průměrný plat, musejí do koupě jednoho kusu tohoto ovoce investovat svůj celodenní výdělek.

Těch několik měsíců, které předcházely a následovaly první dodávce amerických jablek, ovšem nepřineslo příliš mnoho radosti Castrově režimu. V té době totiž OSN opět odsoudilo ostrovní vedení za opakované porušování lidských práv, kubánským disidentům se povedlo shromáždit více než jedenáct tisíc podpisů, které předložili vysokým vládním úředníkům s požadavkem na změny; ministerstvo cukrovarnického průmyslu nechalo poprvé zavřít několik provozů, z nichž byly propuštěny tisíce dělníků; Fidel Castro provedl reformu ústavy, kterou prohlásil za nedotknutelnou a nezměnitelnou, a o týden později pak obvinil Rusko ze zrady a spojenectví s Američany. Dne 15. září pak Rusové začali navzdory odporu kubánského režimu vyklízet havanskou základnu Lourdes, jež byla zřízena za účelem elektronické špionáže. Ve stejném roce se také konalo sčítání lidu, avšak jeho výsledky nejsou doposud známy.

Od první dodávky jablek uplynulo osm let. Teď je červen a žijeme v tropech, ale nezmýlím se, řeknu-li, že jediné ovoce, které lze po Havaně bez větší sháňky pořídit, jsou jablka z Ameriky. Manga, ananasy i papája jsou zbožím vpravdě nedostatkovým, nemluvě o čerimojách, anonách, zlatolistech, guanabanách, sapotách, citrónech, blumách, kešu oříšcích, limetkách, kokosech, banánech, melounech… Nic z tohoto ovoce totiž ve státních obchodech není vidět.

Americké jablko je zkrátka to jediné, co se dá na ostrově koupit. Tedy pokud zrovna patříte k těm, kterým v kapse cinkají nejcennější mince na Kubě - „chavitos“.

Santa Fe, 13.6.2009