Události v ekonomice v 8. týdnu

za jeden rok nám inflace z běžných účtů odebrala téměř tolik kolik stála stavba moderní letadlové lodi USS Gerald R. Ford (na obrázku). Proč ČNB nezvedá sazby aby inflaci přibrzdila rychleji? Na to odpovídá víceguvernér Frait.

V končícím týdnu mne nejvíc zaujal rozhovor s Janem Fraitem (víceguvernérem ČNB) pro Deník N. V něm mimo jiné pan Frait vysvětluje, že inflaci by bylo možné zastavit rychleji dalším zvyšováním sazeb, ale za cenu “potrestání dlužníků za jejich dluhy”. ČNB raději volí pomalejší tempo zmírnění inflace, a potrestáni budou podle pana Fraita střadatelé. Těm se totiž sníží kupní síla jejich úsport. Z krátkodobého pohledu ČNB jistě volé méně bolestivý postup, nicméně tento postup sníží motivaci Čechů vytvářet si finanční zásoby, spořit a investovat, tedy chovat se zodpovědně. 

Loňská inflace (15,1%) nám odebrala z běžných účtů 271,8 miliard korun v podobě kupní síly. To je bezmála tolik, kolik stála ameriku stavba moderní letadlové lodi USS Gerald R. Ford (12,9 miliard USD, tedy cca 287 miliard Kč), A pokud své peníze nepřevedeme jinam, a inflace naplní prognózu ČNB (10,9%), přijdeme letos o dalších 180 miliard korun.

Hodně pozornosti vzbudil údaj eurostatu, podle kterého je naše lednová inflace 19,1%, a je třetí nejvyšší v EU. Eurostat používá jinou metodiku pro výpočet inflace (co se týče nákladů na bydlení). Inflace 19,1% je skutečně vysoká. Na druhou stranu nikdo z nás loni údaje eurostatu nesledoval, naše inflace podle těchto kritérií byla v té době nižší.

Poslední informace z České republiky se týká nemovitostí. Podle České bankovní asociace se aktivita na českém realitním trhu loni propadla o 50%. To je dáno zejména propadem poskytnutých hypoték (nejnižší počet za posledních 10 let, nejnižší objem na posledních 20 let). Cena nemovitostí loni klesla v průměru o 4%. 

Ve Spojených státech vyšly nové statistiky, které ukazují, že inflace zdaleka neodezněla. Páteční zpráva amerického ministerstva obchodu ukázala, že spotřebitelské výdaje v USA minulý měsíc stouply meziměsíčně o 1,8 %. Index výdajů na osobní spotřebu (PCE) pak minulý měsíc meziročně vzrostl o 5,4 %. Index PCE je preferovaným ukazatelem inflace pro Fed.

Dalším ukazatelem, který investoři na americkém trhu sledují, je počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Je-li týdenní počet žádostí nižší než 250 tisíc, je pracovní trh napjatý (je těžké sehnat nové pracovníky, což má za následek tlak na zvyšování mezd a menší možnost vybrat si kvalitní zaměstnance, což vede k poklesu produktivity, obojí pak podporuje inflaci). Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti dosáhl pouhých  192 tisíc.

Nejen na základě těchto údajů trh nyní očekává, že úrokové sazby v USA stoupnou na vrchol v rozmezí 5,25 a 5,50 % v červnu a nad pěti procenty zůstanou celý rok. Někteří členové měnového výboru navrhují (například guvernér St. Louise FEDu James Bullard), aby se na příštím zasedání sazby zvedly o 0,5% (místo očekávaných 0,25%). Není tedy překvapení, že po lednovém růstu akciové trhy v únoru opět klesají, a investoři patrně vzdali svůj boj s FEDem. V končícím týdnu se index Dow Jones propadl nejrychleji za posledních 5 měsíců, 

Únorový index nákupních manažerů (PMI, tzv. předstihový index, podle kterého se dá odhadnout budoucí vývoj daného segment) se v eurozóně dostal na devítiměsíční maxima (52.3 bodu). To jednak ukazuje na odolnost evropské ekonomiky, ale dává to i evropské centrální bance mandát dále zvyšovat úrokové sazby. Index rostl zejména díky oblasti služeb. Průmyslový PMI je stále pod hodnotou 50 (48,5), což pro naši exportně orientovanou ekonomiku může znamenat pokles vývozu do zemí eurozóny (zejména Německa).

Poslední zpráva je z Japonska. Tamní ekonomika zažívá nejvyšší inflaci za posledních 41 let (od září 1981), a to 4.2%. Proti našim podmínkám je inflace sice velmi nízká, ale tamní centrální banka má velmi omezený prostor v jejím brzdění - zvedáním úrokových sazeb zvedá i úroky na státním dluhu, a ten je v Japonsku nejvyšší ze všech zemí OECD - kolem 260% HDP.

Přejme si tedy inflaci Japonska a zadluženost například Kuvaitu (3% HDP).