Největší vliv na trhy měl určitě údaj o americké inflaci, která poklesla více, než trhy čekaly. Situace u nás i v Evropě už tak pozitivní není. O tom a i o dalších událostech si přečtete v tomto článku
Událostí končícího týdne, která měla bezpochyb největší vliv na finanční trhy takřka na celém světě, bylo zveřejnění růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech. Tempo růstu cen (inflace) kleslo na 7,7% (trhy očekávaly 7,9%), a tzv. jádrová inflace (bez energií a potravin) klesla z 6,6% na 6,3% (trh očekával 6,5%) To patrně přiměje americkou centrální banku k tomu, aby snížila tempo zvyšování úrokových sazeb. Dalším důvodem pro zpomalení je ochlazování amerického trhu práce - v druhém listopadovém týdnu vzrostl počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti na 225 tisíc (z předchozího týdne 217 tisíc). Na základě všech těchto informací prudce rostly akciové trhy (4-6% během jednoho dne), dolar se propadl vůči euru na 3 měsíční minimum, americké 10leté vládní dluhopisy zdražily (jejich výnos se propadl o 25 bodů na 3,84%), a zlato posílilo o více než 9%.
Inflace zpomalila i u nás, a to na 15,1%, což bylo hluboko pod očekáváním trhů (18%) i ČNB (17,4%). K poklesu došlo pouze díky tomu, že ČSÚ započítal úsporný tarif vlády jako snížení cen elektřiny. V tisku se objevily domněnky, že ČSÚ provedl výpočet po dohodě s ministerstvem financí. Podle říjnové inflace se totiž počítá výnos poslední (a nejoběmější) emise protiinflačních vládních dluhopisů. Tedy čím nižší inflace, tím nižší výdaje pro stát na úrocích těchto dluhopisů. Pokud by tomu tak bylo, potvrdilo by se jedno pravidlo investování - pokud si dané aktivum kupuje už každý, je na jeho nákup pozdě. Každopádně bez úsporného tarifu by říjnová inflace dosáhla 18,6%.
Současná vláda nepočítá se snížením tzv. strukturálního schodku (složka schodku veřejných financí, která je očištěna od vlivy hospodářských cyklů). Tento schodek je na letošní rok plánovaný ve výši 210 miliard Kč, do roku 2025 se dosáhne přibližně 230 miliard Kč. Právě ozdravení veřejných financí byl jedním z hlavních programových bodů vlády.
Díky vysoké inflaci klesly meziročně české maloobchodní tržby o více než 5% a tento pokles přispívá k očekávané recesi české ekonomiky.
Inflace v Maďarsku dosáhla rekordní hodnoty 21,1%, a je nejvyšší v rámci V4. Z vývoje v Maďarsku je patrné, že nás před inflací zastropování cen (které nemůže být v tržní ekonomice trvalé) neochrání. Přesvědčil se o tom už americký prezident Richard Nixon, který ceny zastropoval rok před volbami (1971), a následně inflace vzrostla téměř dvojnásobně. A takových případů bychom v historii našli jistě více. Politici jsou prostě nepoučitelní.
I v Německu inflace dosáhla nových maxim - v říjnu meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 10,4% (v září rostly o 10%). Německá expertní komise očekává pro příští rok inflaci ve výši 7,4%, a pokles HDP o 0,4%.
Podle předběžných údajů dosáhla říjnová inflace v eurozóně hodnoty 10,7%. Podle členky rady guvernérů ECB Isabel Schnabelové by centrální banka měla pokračovat ve zvyšování sazeb a dostat se až do tzv. restriktivního teritoria (nad 2%).
Další zvyšování sazeb eura, a stagnování sazeb ČNB bude mimo jiné zvyšovat tlak na českou korunu. Za intervence na udržení jejího kurzu ČNB do září vydala již 25,5 mld Kč, což představuje více než 15% devizových rezerv.
Ratingová agentura Dun & Bradstreet zhoršila krátkodobý výhled druhé největší ekonomiky světa - Číny. Hlavními důvody pro tento krok jsou problémy nemovitostního trhu v Číně, nulová tolerance COVID-19 (která ochromuje čínskou ekonomiku) a rostoucí hospodářské restrikce ze strany Spojených států. Čína sice očekává letošní růst HDP ve výši 5,5%, ale podle agentury je tonto očekávání nereálné.
