Události v ekonomice v 20 týdnu

Bude inflace už jen klesat? Data z eurozóny a Kanady ukazují pravý opak. Na trzích roste nervozita stran dluhového stropu Spojených států. 

Končící týden nám minimálně na dvou příkladech ukázal, že se i při klesajících cenách energií a surovin může inflace vrátit k růstu. Meziroční inflace vzrostla v dubnu v Kanadě - z březnových 4,3% na 4,4%, a v eurozńě. Zde se z březnových 6,9% zvýšila v dubnu na 7%. Jde o drobné zvýšení inflace. Za mne za pozornost stojí to, že inflace přestává na určité úrovni klesat (či klesá velmi pomalu) - kromě výše uvedených dat připomínám, že dubnová inflace v USA - dosáhla 4,9%, což představuje jen nepatrné zbrzdění růstu cen proti březnu (5%). Toho jsou si dobře vědomi členové americké centrální banky (FED) - viz dále. 

Naši inflaci bude tlačit dolů pokles cen v průmyslu (tzv. PPI index odrážející růst či pokles cen průmyslových výrobců). Tuzemské ceny průmyslových výrobců se v dubnu meziměsíčně snížily v průměru o 1,2 % a meziročně vzrostly již jen o 6,4% oproti březnovým 10,2 %. Na druhou stranu budou inflaci při životě i nadále udržovat rostoucí ceny v oblasti služeb. Zatímco na změny průmyslových cen působí zejména změny v cenách surovin a energií (které v posledních týdnech klesají), tak na ceny služeb má velký vliv míra nezaměstnanosti. Ta je nejen u nás (ale i v eurozóně či USA) velmi nízkých hodnotách. I to je důvodem, proč ceny ve službách i v dubnu meziměsíčně rostly. Druhým důvodem je, že poptávka po zboží klesá rychleji než po službách. Ukazuje to vývoj tržeb, které v oblasti maloobchodu byly v březnu (poslední známý údaj) oproti předpandemickému únoru 2020 nižší o zhruba 6 %. Tržby za prodej služeb však byly i přes pokles v posledních měsících stále o více než 1 % vyšší.

Podle Českého statistického úřadu  klesly v roce 2022 maloobchodní tržby o 3,8% (ve stálých cenách). V letech 2014 až 2019 a 2021 maloobchodní tržby rostly, pokles v roce 2020 byl způsoben dopadem vládních opatření proti šíření epidemie covidu-19.Na loňském snížení prodeje se odrazila zhoršující se ekonomická situace. Nejvíce poklesl prodej přes internet a zásilkové služby, a to o 10,6%. V tomto případě jde o první pokles celoročních tržeb od roku 2001, kdy se začaly tržby prodejů přes internet sledovat. 

Objem nově poskytnutých hypoték bez refinancování v dubnu dosáhl 8,8 mld. Kč po březnových 10,3 mld. Kč. Jde tak o pokles o 1,5 miliardy Kč, tj. 15% pokles oproti březnu. Rovněž počet hypoték v dubnu proti březnu poklesl (duben - 2,9 tisíc oproti březnu 3,5 tisíc hypoték). 

Končící týden přinesl vyjádření několika členů americké centrální banky (FED) - Jerome Powella (guvernér FEDu), Loriene Loganové (prezidentka Dalaského FEDu) a Philip Jeffersona. Všichni tři se shodují, že inflace je stále vysoká, její pokles zpomalil, a bude potřeba dále zvyšovat sazby. Jen pro srovnání - již nyní jsou v USA sazby centrální banky nad inflací, a patrně dále porostou. U nás je inflace vysoko nad sazbami ČNB, a sazby se nezvyšují. 

Ameriku, a stále více i zbytek světa zneklidňují tahanice ohledně navýšení tzv. dluhového stropu Spojených států. Původně schvaloval každou emisi amerických státních dluhopisů kongres. To se však během první světové války (v době vysokých výdajů na zbrojení a tedy častějšího vydávání státních dluhopisů) ukázalo jako nepružné, a tak byl v roce 1917 stanoven dluhový strop, přes který se bez souhlasu kongresu nesmí USA zadlužit. Od roku 1917 byl tento strop navýšen již 78x. Ještě v roce 1946 (po druhé světové válce, která znamenala zrychlení zadlužování USA) byl dluhový strop na hodnotě 275 miliard dolarů. Za poslední dvě desetiletí byl dluhový strop zvýšen celkem o 25 biliónů dolarů. Nenavýšení dluhového stropu by patrně již v červnu znamenalo platební neschopnost Spojených států (nebyly by peníze na mzdy státních zaměstnanců - mimo jiné policie a armády, či na provoz nemocnic a úřadů). Tato situace by zřejmě vedla mimo jiné k poklesu cen amerických státních dluhopisů a akcií. Způsobila by recesi nejen v USA ale i v mnoha dalších zemích, a negativně by ovlivnila vývoj zejména v Japonsku, které je dnes největším věřitelem USA.

Věřme, že se nic takového nestane.