Událost a dení v ekonomice v 41. týdnu

Je prudků pokles zářijové inflace důvodem k oslavám? Nebo nás čeká podobný úděl jako Spojené státty, kde inflace pomalu znovu roste (a nebo alespoň neklesá). Máme již za sebou otřesy v bankovním sektoru?  

Končící týden přinesl zejména údaje o zářijové inflaci ve Spojených státech a u nás. 

Naše inflace v září zpomalila více, než analytici očekávali, a to na 6,9:%. Trhy čekaly zářijovou inflaci v rozmezí 7,2 - 7,5%. Bez diskuze, šlo o jeden z největších meziměsíčních poklesů cen v celé historii dat, a to zejména díky snížení cen potravin (vlivem poklesu cen zemědělských výrobců během léta) a cen energií (část poskytovatelů již od září začala snižovat ceny plynu a elektřiny). Říjnová, listopadová a prosincová inflace budou vlivem loňského úsporného balíčku nad 8%. Tento nárůst inflace se snaží média bagatelizovat, je však potřeba mít na paměti, , že jsme vloni jen o rok posunuli snížení kupní síly našich úspor. Lednová inflace zůstává velkou neznámou nejen pro nás, ale i pro centrální banku, a tak bych na rychlé snižování sazeb na základě zářijového poklesu inflace příliš nesázel.

Varováním pro nás může být i vývoj ve Spojených státech, kde zářijová inflace zůstala na srpnové hodnotě, a to na 3,7% (poté, co se v červenci odrazila od 3%). Tento vývoj znovu otevřel otázku, zda americká centrální banka FED letos ještě jednou zvedne sazby. Pro mluví jednak silný trh práce a v důsledku toho meziroční růst hodinové mzdy nad inflaci (4,2%). Proti růstu sazeb stojí zejména nejistota, zda se vysoké sazby již do ekonomiky propsaly (trvá to až 18 měsíců), a pokud ne, mohlo by další zvýšení sazeb přivést americkou ekonomiku do hlubší recese, než je nutné. 

Podle zápisu ze zasedání měnového výboru (FOMC) FEDu nepanuje mezi jeho členy jednota ohledně dalšího zvyšování sazeb. V otázce snižování sazeb je ale výbor jednotný - je třeba držet sazby na vysoké úrovni delší dobu. 

Naše inflace se s tou americkou shoduje v tom, že máme velmi nízkou nezaměstnanost /což generuje silný tlak na růst mezd, a tedy na růst či udržení inflace), lišíme se v tom, že naše ekonomika neroste takovým tempem jako ta americká (odhad letošního růstu americké ekonomiky je 2,5%, té naší kolem nuly). Pokud se nerůst naší ekonomiky nepropíše do vyšší nezaměstnanosti (tedy pokud nezaměstnanost nevzroste), neměla by ČNB se snižováním sazeb příliš pospíchat.

To, že spotřebitelská inflace v USA patrně nebude ustupovat rychle, dokládá i růst výrobních cen (které se následně promítnou do spotřebitelských cen). Ty se v září meziměsíčně zvýšily  o 0,5% (oproti očekávání trhu 0,3%), a meziročně o 2,2% (v srpnu meziročně rostly o 2%).

Další vliv na růst inflace (jak naší tak americké) může mít válka mezi Hamásem a Izraelem, v jejímž důsledku může vzrůst cena ropy (podle agentury Bloomberg) až na 150 dolarů/barel Současné ceny benzínu i nafty přes 40 Kč/litr odpovídají 94 dolarům/barel. Zapojení dalších zemí do konfliktu by se mohlo odrazit i na jiných palivech. Napovídá tomu nedávný vývoj, kdy společnost Chevron zastavila vývoz zemního plynu přes hlavní podmořský plynovod mezi Izraelem a Egyptem.

Po krachu bank (Silicon Valley Bank, Credit Swiss….) v první polovině tohoto roku, uskutečnil Mezinárodní Měnový Fond přísnější testy 900 vybraných bank v 29 zemích. Z testů vyplynulo, že kolem 5% bank hrozí vážné problémy v případě, že centrální banky ponechají sazby na vyšší úrovni delší dobu. Pokud však globální ekonomika vstoupí do tvz, stagflace (nízký či nulový růst a vysoká inflace), do problémů se podle testů může dostat až 30% bank, včetně těch světově největších. Zpráva (možná pro jistotu) neuvádí co znamená “problém”.  Více na https://www.reuters.com/business/finance/imf-says-weak-tail-banks-could-struggle-an-economic-downturn-2023-10-10/