Je neděle večer, a tedy je čas ohlédnout se významnými ekonomickými událostmi uplymulého týdne s cílem přinést podněty k zamyšlení. Rozhodně se nepouštím do politických ani ekonomických analýz a investičních doporučení
Nejdůležitější zprávou končícího týdne byl růst spotřebitelských cen. Tento údaj byl zveřejněn jak pro Českou republiku, tak i pro Spojené státy. A v obou zemích růst inflace příjemně překvapil - byl pod odhady trhu.
U nás rostly spotřebitelské ceny meziročně o 17,5%. Je to méně, než čekala ČNB (18,8%), a o hodně méně, než byly nejvyšší odhady růstu (19,3%). Opět zpomalil i meziměsíční růst cen (z červnových 1,4% na 1,2%). Jeden z důvodů, proč byla inflace pod odhady analytiků může být to, že do růstu cen nebyl započítán skokový růst cen energií, který se v průběhu července objevil v cenících všech dodavatelů. Zda růst spotřebitelských cen přesáhne v podzimních měsících hodnotu 20% (jak predikuje ČNB) uvidíme v následujících měsících.
Naši inflaci může ovlivnit další růst cen energií - tentokrát díky nedostatku vody v německých a francouzských řekách. Zatímco na Rýnu se musí lodě plavit pouze s čtvrtinovým nákladem uhlí do tepelných elektráren (a cena dopravy roste tedy minimálně 4x), tak ve Francii se díky nízké hladině řek zvýšila teplota vody, která chladí jaderné reaktory, a ty musí pracovat na nižší výkon.
Ve Spojených státech meziroční růst spotřebitelských cen v červenci dokonce zpomalil z červnových 9,1% na 8,5%. Na tuto zprávu trhy zareagovaly návratem k rizikovým aktivům, a hlavní americké akciové indexy zaznamenali výrazný růst. Investoři věří, že inflace dosáhla svého vrcholu a očekávají, že americká centrální banka (FED) zpomalí tempo zvyšování úrokových sazeb. Z mého amatérského pohledu mi přijde nerozumné snížit pacientovi objem léků (= sazby), které mu (patrně) začali pomáhat (= pokles inflace) bez výrazných vedlejších účinků (= nárust nezaměstnanosti zatím nenastal), ale rozhodování centrálních bankéřů patrně není tak jednoduché. To, že by investoři neměli automaticky počítat se zpomalením růstu sazeb, říká i hlavní ekonom pro USA v Citi bank - Andrew Hollenhorst. Pan Hollenhorst připomíná, že předčasné snížení sazeb v sedmdesátých letech způsobilo, že se inflace vrátila s ještě větší silou. Inflaci zastavil razantním zvýšením sazeb až začátkem osmdesátých let Paul Volcker, guvernér FEDu, ke kterému ekonom současného guvernéra (Jerome Powella) přirovnává.
Inflace rostla pomaleji než se čekalo i v Číně - index spotřebitelských cen dosáhl pouze 2,7% proti očekávaným 2,9%. Pomalejšímu růstu cen pomohly patrně covidové uzávěry.
Světové ceny potravin v červenci meziměsíčně poklesly o 9% - největší pokles za posledních 14 let. Ceny klesají již čtvrtý měsíc po sobě, nicméně v ročním srovnání jsou stále o 13,1% nad loňskými cenami.
Velmi silný růst zaznamenaly zejména americké akciové trhy (Dow 2,92%. S&P 500 3,25% a Nasdaq 3,08%). S&P 500 již vzrostl z červnových minim o 16,8%.
V následujících týdnech a měsících uvidíme, zda je již čas si připít na návrat k “normálu” (tisku peněz, růstu trhů díky nulovým sazbám)
