Je neděle večer, a tedy je čas ohlédnout se významnými ekonomickými událostmi uplymulého týdne s cílem přinést podněty k zamyšlení. Rozhodně se nepouštím do politických ani ekonomických analýz a investičních doporučení
Končící týden byl bohatý jak na události, tak na následné komentáře a odhady dalšího vývoje.
Pro nás nejdůležitější zprávou byl údaj o růstu spotřebitelských cen za měsíc červen. V červnu vzrostly ceny meziročně o 17,2%, a je nejvyšší od roku 1993, kdy se zaváděla daň z přidané hodnoty. Optimisté poukazují na to, že tentokrát byla výše inflace v souladu s odhady analytiků (a je tedy již odhadnutelná) a také na to, že z hlediska meziměsíčních nárůstů inflace zpomaluje (1,6% v červnu proti 1,8% v květnu). Pesimisté poukazují na to, že nás čeká další vlna zvyšování cen energií (na základě vývoje cen dopředných energetických kontraktů), a očekávají růst inflace ke 20%. Pro negativní scénář vyznívá i rostoucí jádrová inflace (růst z 13,9% na 14,6%)
V důsledku zvyšování sazeb ČNB vzrostly i ceny hypoték, a podle údajů Fincentra Hypoindexu byla průměrná úroková sazba počátkem července 6,24%. Zvýšení hypotečních splátek v důsledku zvýšení sazeb se bude letos týkat přibližně 40 tisíc majitelů nemovitostí, jímž končí fixace, příští rok (kdy budou patrně ještě sazby vysoko) to bude dokonce 140 tisíc.
Na maloobchodních tržbách je patrné, že už začínáme méně utrácet - v květnu se tržby meziročně propadly o 6,9%. To by nemuselo být nikterak alarmující (minulý květen se po dlouhém lockdownu otevřela ekonomika, a lidé masivně utráceli), ale tržby klesly i v meziměsíčním srovnání - oproti dubnu poklesly o 2,3%. Poměrně silný pokles se týká internetového prodeje, a to již pátý měsíc v řadě.
Inflace zdárně roste i ve Spojených státech. Ve čtvrtek byla zveřejněna inflace, jejíž výše analytiky překvapila - spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 9,1%, což představuje meziměsíční růst cen o 1,3%. Inflace je nejvyšší za posledních 40 let. Zvýšila se i jádrová inflace (6,1%) a je nejvyšší od roku 1982. V důsledku tohoto nárůstu začali investoři počítat s tím, že FED na svém zasedání 27.7. zvýší sazby o 1%. Tyto obavy však FED v pátek 15.7. rozptýlil, když oficiálně oznámil, že se bude pravděpodobně držet původního scénáře zvyšování sazeb (0,75%). Prohlášení mohlo být motivováno červnovým poklesem průmyslové produkce v USA o -0,2% (a tedy signálem nastupující recese), a nebo šlo jen o uklidnění trhů (před bouří).
V Americe roste i inflace cen průmyslových výrobců - v červnu dosáhla meziroční hodnoty 11,3%, a překonala tak očekávání analytiků. I tato inflace ukazuje, že růst spotřebitelských cen ještě není u konce.
Signálů nastupující recese v USA je víc - například souběh růst cen plynu, zvyšování úrokových sazeb a zpomalování růstu ekonomiky. Dalším signálem možné recese je zplošťování výnosové křivky udávající výnosy na státních dluhopisech s různou splatností.(úrok na dvouletém dluhopisu je jen o 0,12% nižší, než na desetiletém).
Evropská komise snížila odhad růstu HDP v eurouzóně na příští rok na 1,4% z původních 2,3% uváděných v květnu. Letošní inflaci čeká komise na úrovni 7,6%, pro příští rok počítá s čtyřmi procenty.
Obecně se nadále zhoršuje energetická situace v Evropě, která čelí prudkému růstu cen energií. Elektřina v Německu se na jednoletém forwardu prodává už za €350 MWh, což je sedminásobek předcovidových úrovní.
Agentura Reuters si všímá toho, že majitelé velkých lodí pro přepravu paliv pod vlivem nejisté budoucnosti (omezování využití fosilních paliv) neinvestují do obnovy lodní flotily. Aby lodě vyhověly zpřísňujícím se emisním limitům, budou muset v brzké budoucnosti snížit svoji rychlost a tedy i rychlost přepravy paliv, což může vést k jejich nedostatku.
