Následující článek přináši shrnutí ekonomickáých událostí za posledních 14 dní. Na delším horizontu je vidět některé trendy, jako jsou například velmi pomalu oslabující inflační tlaky (USA a eurozóna) a opatrnost ČNB.
Vzhledem k tomu, že jsem minulou neděli zprávy z dovolené nedokázal poslat, ohlédneme se nejprve velmi rychle za 31. týdnem. Z něj považuji za nejzajímavější následující body
Agentura Fitch snížila rating USA z nejvyššího stupně AAA na AA+ (se stabilním výhledem). Ve zdůvodnění agentura uvedla očekávané zhoršení fiskální situace v příštích třech letech, vysoké a stále rostoucí zadlužení americké vlády, postupné zhoršování standardů správy věcí veřejných (včetně fiskálních a dluhových záležitostí) v posledních dvaceti letech a pochybnosti o schopnosti vlády platit své účty v důsledku opakovaných jednání o dluhovém stropu. Stejný krok už před dvanácti lety udělala agentura Standard & Poor's, zatímco poslední z trojice nejsledovanějších agentur, tedy Moody’s, nadále drží USA ve skupině zemí s nejvyšším možným ratingem. Tento krok jednak prodraží půjčky americké vládě, a také částečně nabourává dogma, že nejbezpečnějším investičním aktivem je americký vládní dluhopis. Podle všeho, “bezpečný” dlužník již neexistuje,
Státní rozpočet České republiky skončil v červenci se schodkem 214 miliard Kč. Zastavilo se tedy rapidní tempo růstu schodku, a vládě se možná podaří přiblížit se ke svému plánovanému schodku 296 miliard Kč. Je smutné, že i takovýto výsledek budeme považovat za úspěch
Česká ekonomika vykázala ve druhém čtvrtletí letošního roku mezikvartální růst o symbolických 0,1 %. V meziročním srovnání pak tento výkon odpovídá poklesu o 0,6 %. Pokles je zapříčiněn zejména poklesem spotřeby domácností (což je v souladu s potlačováním inflace), pokles je zpomalen růstem automobilového průmyslu (nerealizované objednávky z minulého roku). Vývoj ekonomiky dává za pravdu tvrzení, že bez recese se inflace zastavit patrně nedá.
To, že naše (a s ní i evropská) ekonomika zpomaluje, ukazuje i tzv. předstihový indikátor PMI (index nákupních manažerů - hodnota pod 50 znamená pokles ekonomické aktivity, nad 50 znamená její růst), jehož hodnota pro celou českou ekonomiku dosáhla 41,4 bodů (což je velmi špatná hodnota). Index táhne dolů zejména výroba, pro kterou PMI v České republice klesl na 38 bodů, stejně jako v Německu (jehož vliv na naši ekonomiku je významný). Výrobní PMI je nízké i v celé eurozóně 42,7 bodů.
Navzdory negativním vyhlídkám vzrostlo HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí o 0,6% meziročně. Dobrou zprávu kazí data o inflaci eurozóny. Jádrová inflace totiž v červenci vzrostla na 6,6% (meziročně, v červnu 5,5%), inflace meziročně klesla z červnových 5,5% na 5,3%.
V tomto týdnu byla pro mne nejzajímavější informace o americké inflaci, která po více než roce opět povyrostla, a to z červnových 3% na červencových 3.2% (meziroční růst). Inflaci táhly vzhůru rostoucí ceny paliv (= ropy) a zejména náklady na bydlení, Jen podotýkám, že Amerika má u cen paliv výhodu, že jejich cena není ovlivněna ještě směnným kurzem. Při pohledu na vývoj v USA a růst jádrové inflace v eurozóně (viz výše), mám pocit, že prohlášení o poklesu naší inflace na 2% začátkem příštího roku, je třeba brát s rezervou. Ještě doplním, že jádrová inflace v USA dosáhla meziroční hodnoty 4,7%.
V Americe rostly i velkoobchodní ceny, které se měří indexem PPI, který za červenec rostl o 0,3% meziměsíčně. Index PPI tak potvrdil růst spotřebitelských cen.
Inflace v České republice v červenci klesla na 8,8% (z červnových 9,7%). Na meziroční růst cenové hladiny měly v červenci největší vliv ceny bydlení, kde vzrostly ceny nájemného o 7,6%, vodného o 16,3%, stočného o 26,9%, elektřiny o 23,4% a tepla a teplé vody o 38,9%. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde se zvýšily ceny vajec o 28,2 % a ceny zeleniny o 28,9 % (z čehož ceny brambor byly vyšší o 61,2 %). V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 14,2 %. Z výše uvedeného je vidět, že meziročně má inflace stále ještě značnou sílu.
V pátek byl zveřejněn záznam z posledního jednání bankovní rady ČNB, který zdůrazňuje proinflační rizika. Za největší inflační rizika považuje bankovní rada napjatý trh práce, stále vysoký fiskální schodek (a blížící se volby, kdy se již stalo běžnou praxí, že si vláda voliče snaží koupit nějakým přilepšením). Dalším rizikem, které ČNB vidí, je nemovitostní trh, a to sice růst poptávky po nemovitostech navzdory drahému financování. Výraznější snížení sazeb hypotečních úvěrů by tak podle centrální bankéřů mohlo být spojeno s rizikem obnovení rychlého růstu cen nemovitostí. Důležité je konstatování, že „Vzhledem k proinflační celkové bilanci rizik se proto bankovní rada jednomyslně vymezila vůči základnímu scénáři prognózy, který předpokládá pokles úrokových sazeb již ve třetím čtvrtletí letošního roku.“. Podíváme-li se na vývoj v eurozóně (růst jádrové inflace), nebo v USA (růst inflace), nelze se tomuto postoji divit.
