Ekonomické události 4. týdne

Americká ekonomika dále roste. Bude v tomto trendu pokračovat i letos? Ekonomika eurozóny naopak klesá, a výhled není úplně pozitivní. Je čas na snižování sazeb? A jaký pokles sazeb čeká nás?

Základní přehled

V následujícím textu se budeme detailněji věnovat zejména těmto událostem končícího týdne.

• Další údaje ukazující růst americké ekonomiky. Jde o ekonomický zázrak, nebo je v tom něco jiného?
• Výhled pro ekonomiku eurozóny není příliš optimistický, nicméně ECB sazby nesnižuje. Proč?
• Jaká bude naše lednová inflace, aneb jak se budou dále vyvíjet sazby ČNB?

Detailnější pohled

Spojené státy

Americká ekonomika (HDP) ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla o 3,3 % meziročně, což opět výrazně překonalo očekávání trhu (+2,0 %). Je to skutečně důkaz nezničitelnosti americké ekonomiky? 

Zde je pár údajů, které ukazují, že růst se letos nemusí opakovat, a největší světová ekonomika razantně přibrzdí. Nejvíce v loňském roce rostly vládní výdaje (rostly o 3,3 %), které ekonomice silně pomohly. Nedivme se, byl to předvolební rok, a schodek USA nevypadal, že by země bojovala s inflací. Nejvíce pomohl ekonomice růst spotřeby domácností (2,8 %). To je dáno mimo jiné rekordním dluhem domácností na kreditních kartách (1,08 bilionu USD). Kromě toho se úspory amerických domácností nahromaděných během COVIDu postupně snižují. A navíc, v posledních dvou a půl letech rostly americké mzdy ročně rychleji než inflace (a to je také důvod, proč se inflaci nedaří stlačit k inflačnímu cíli 2 %).    

Dalším ukazatelem toho, že americká ekonomika ještě stále roste, je odhadovaná lednová hodnota indexu PMI (index nákupních manažerů). Úhrný (kompozitní) index PMI dosáhl 52,3 bodů, hodnota indexu pro zpracovatelský průmysl je 50,3 (v eurozóně je pod hranicí růstu - 47,6). Pokud je hodnota indexu nad 50, ekonomika roste.

Evropa

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek podle očekávání ponechala úrokové sazby třetí zasedání v řadě beze změny (hlavní sazba: 4,50 %; depozitní sazba: 4,00 %). Celkově se centrální bankéři v prohlášení snažili naznačit, že i přes zvolnění inflace a chabý vývoj ekonomiky nechtějí udělat chybu a předčasně snížit úrokové sazby. Ke komentářům se připojila guvernérka ECB Christine Lagardeová, která uvedla, že je předčasné uvažovat o snížení sazeb. Toto rozhodnutí bylo kritizováno mnoha analytiky, kteří poukazují na pokles inflace eurozóny i její zpomalující ekonomiku (což je silný protiinflační faktor) Christine Lagardeová před dvěma lety otálela se zvyšováním sazeb déle, než ostatní šéfové centrálních bank, což může vést k druhé chybě, a to držení sazeb vysoko déle, než je třeba. Na druhou stranu patrně nikdo mimo ECB nemá taková data a modely, podle kterých se centrální bankéři rozhodují. Novým inflačním rizikem pro eurozónu může být například napětí v Rudém moři, které následně může v Evropě zvýšit ceny zboží a energií a zpětně oživit inflační tlaky.

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v lednu dle předběžných výsledků vzrostl z prosincové úrovně 47,6 na úroveň 47,9, což představuje nejvyšší úroveň od loňského července. I tak údaj představuje pokles ekonomiky eurozóny, jen o něco pomalejší. 

Česká republika

Hlavní tématem zůstává lednová inflace, protože ta ovlivní rychlost snižování sazeb a vývoj kurzu koruny. Trh očekává inflaci v rozmezí “pod 3 %” až k 3,5 %. Velkou neznámou je totiž vývoj cen zboží a služeb (novoroční přecenění). Ceny by při utlumené poptáce domácností růst neměly. Na druhou stranu současný pokles inflace může být dočasný vzhledem k rostoucímu geopolitickému napětí.

Dá se předpokládat, že v únoru (před zveřejněním inflačních čísel za leden) zůstane bankovní rada opatrná, a bude snižovat o 0,25 %. Změny v tempu snižování sazeb se naplno projeví až v březnu.

Investice

Dnes se zastavím u dvou amerických akcií, a to společnosti Netlix a Tesla. Netflix oznámil významný růst předplatitelů v posledním čtvrtletí loňského roku - více než 5%, na což akcie zareagovaly růstem o 10 %. Společnost Tesla ohlásila v čtvrtém čtvrtletí 2023 meziroční růst (proti Q4 2022) o 3 %. Na to reagovaly akcie poklesem o více než 10 %. Obě reakce jsou nepřiměřené výsledkům firem. To patrně naznačuje, že trhu vládnou drobní akcionáři (tzv. roztřesené ruce - André Kostolany a jeho Burzovní seminář - zábavné čtení i pro “neinvestory”). Pokud tomu tak opravdu  je, budou změny na trzích razantní v obou směrech.