Ekonomické události 44. týdne

ČNB, ECB i FED ponechaly sazby beze změny. Zadlužení českých domácností roste stále rychleji. Centrální banky kupují více zlata, než vloni. Možná ví víc, než my

Základní přehled

V končícím týdnu došlo na trzích k změně vnímání rizik. Investoři se vrátili k rizikovým aktivům (akcie) a to patrně zejména díky zprávám o možném ukončení zvyšování úrokových sazeb v USA (viz dále). Tyto zprávy byly pro akciové investory silnější než přetrvávající rizika blízkovýchodního konfliktu. Ten ale udržuje cenu zlata nadále těsně pod hranicí 2.000 USD/unci (spotová cena). 

Detailnější pohled

Spojené státy

Americká centrální banka se rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu ve stávajícím rozmezí 5,25 - 5,50 %. Pro stabilitu nakonec hlasovali všichni členové bankovní rady. Na tiskové konferenci šéf Fedu Powell potvrdil, že proces stlačení inflace k 2 % cíli ještě zdaleka není u konce (inflace v září činila 3,7 %) a že jím vedený měnověpolitický výbor vůbec neuvažoval o snižování sazeb, nýbrž spíš řešil, jestli jsou sazby už dostatečně vysoko. Tim si FED ponechal otevřené dveře pro další zvýšení sazeb.

Vidina zastavení růstu úrokových sazeb srazila výnosy desetiletých dluhopisů americké vlády na nejnižší úroveň za více než pět týdnů, což podpořilo zájem investorů o akcie. 

Americká ekonomika jako celek v říjnu vytvořila pouze celkem 150 000 nových míst, což výrazně zaostalo za odhady trhu nastavenými na cca 170 000 míst. Pokud několik dalších týdnů  budou tato data podobně slabá, znamená to, že americká ekonomika opravdu konečně zpomaluje. 

Evropa 

Míra inflace v říjnu v eurozóně propadla na 2leté minimum 2,9 % (4,3 % v září), což byl mírně hlubší pokles, než se očekávalo (oček. 3,1 %). Hlavním faktorem se staly ceny energií, které letos v říjnu proti září klesly o 1,1 %. Jádrová inflace (bez cen potravin a energií) zůstává však nadále vysoká (4,2 %), a měla by se držet v těsné blízkosti 4 % i v závěru letošního roku.

Měnový výbor Evropské centrální banky v říjnu podle očekávání nechal základní úrokovou sazbu beze změny na 4,5 %. Přerušil tak nejdelší sérii zvyšování úrokových sazeb ve své 25leté historii.

Evropská centrální banka předpokládá, že se inflace v eurozóně vrátí k 2 % cíli v roce 2025. V rozhovoru s řeckým deníkem Kathimerini, který byl zveřejněn na webu ECB, to uvedla šéfka centrální banky Christine Lagardeová. Nelze tedy očekávat, že úrokové sazby eura budou v příštích měsících klesat. 

Česká republika

Index nákupních manažerů (PMI) v průmyslu dosáhl v říjnu 42 bodů. Hodnota dál zůstává pod úrovní 50 (nad 50 = průmysl roste, pod 50 = průmysl chřadne), a tedy značí další meziměsíční zhoršení situace. Pokračující pokles českého průmyslového sektoru byl tažen dalším poklesem aktuální průmyslové produkce a poklesem nových průmyslových objednávek. V českém průmyslovém sektoru také klesal počet zaměstnanců, a to druhým nejrychlejším tempem od června 2020.

Česká národní banka ponechala navzdory očekávání základní úrokovou sazbu beze změny na 7% (trh čekal její snížení). Pro ponechání sazeb hlasovalo 5 členů, zatímco 2 hlasovali pro snížení sazeb o 0,25%. Důvody pro ponechání sazby byly zejména neukotvená inflační očekávání vyplývající z vyjednávání o mzdách a proinflační vysoký schodek státního rozpočtu.

Sazby neklesly, přestože ČNB zhoršila výhled české ekonomiky (což je protiinflační faktor). Z toho lze číst velkou nejistotu centrálních bankéřů zejména pro vývoj od ledna 2024 dále. V letošním roce ČNB HDP klesne o 0,4 %, příští rok vzroste o 1,2 %. V srpnové prognóze přitom ČNB čekala letos růst 0,1 procenta a příští rok 2,3 procenta. Centrální banka také o půl procentního bodu zhoršila očekávání inflace v příštím roce, která by měla být průměrně 2,6 procenta. Na druhou stranu pro letošní rok ČNB mírně zlepšila odhad průměrné inflace, která by měla dosáhnout 10,8 procenta. V srpnové predikci centrální banka očekávala 11 procent.

 Navzdory vysokým úrokům vzrostly dluhy českých domácností u bank v září meziměsíčně o 5,4 miliardy korun na 2,23 bilionu korun. Zadlužení firem vzrostlo o 9,4 miliardy na 1,34 bilionu korun. Také meziročně byly dluhy domácností i firem vyšší, u domácností to bylo zhruba o 101 miliard korun a u firem o 52 miliard Kč. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes na webu zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Nad bilion korun se zadlužení českých domácností poprvé dostalo v červnu 2010. Úroveň 1,5 bilionu přesáhlo v září 2017 a v říjnu 2021 se dostalo nad dva biliony korun. Z uvedeného je vidět dramatický nárůst rychlosti našeho zadlužování. 

Investice

Americké (i české) akcie v končícím týdnu rostly. Investoři se vrátili na americké akciové trhy s vidinou končícího zvyšování úrokových sazeb FEDem. Zde je ale potřeba mít na paměti, že tak, jak enormní tisk peněz v posledních letech zcela přirozeně vyvolal následně inflaci, musí zvýšené sazby vést k ochlazení ekonomiky. To se koneckonců možná již projevuje slábnoucím trhem práce v USA. Druhým varovným signálen je pokles obratu dánské společnost Mearsk, která je na světové špičce námořní nákladové dopravy. Tato firma oznámila za 3 čtvrtletí propad tržeb na pouhých 12,1 mld. USD oproti 22,8 mld. USD před rokem. Maersk je považován za jeden z důležitých ukazatelů reálného vývoje globální ekonomiky (objem přepraveného zboží úzce souvisí s celkovou ekonomickou aktivitou). Ani jeden z těchto signálů zatím akciové investory nevylekal. 

Podle nedávné zprávy Světové rady pro zlato překročily čisté nákupy zlata centrálními bankami od začátku letošního roku výsledky roku 2022 o 14 %. Zpráva uvádí, že centrální banky v tomto roce dosud nakoupily 800 tun zlata, což je nejvyšší údaj v historii. Největším kupujícím zlata zůstává Čínská lidová banka, která tím chce snížit svoji závislost na dolarech, a zvýšit svůj mezinárodní vliv.