Ekonomické události 43. týdne

Nezpomalující americká ekonomika vs. chřadnoucí eurozóna, indexu S&P500 nepomohly ani dosud reportované excelentní výsledky téměř poloviny firem tohoto  indexu. Zlato se blíží svým maximům 

Základní přehled

Končící týden byl jen pokračováním toho předchozího - probíhal ve znamení odchodu investorů z rizikových aktiv (akcií, dluhopisy) a příklonu k těm bezpečnějším (zlato). Důvodem je stále vyhrocený a rostoucí konflikt v pásmu Gazy a neutuchající síla americké ekonomiky, kterou je třeba zchladit patrně dalším zvýšením úrokových sazeb (zapomeňme na hladké přistání).

Detailnější pohled

Spojené státy

Americká ekonomika je navzdory vysokým úrokovým sazbám silná. Hrubý domácí produkt (HDP) ve třetím čtvrtletí meziročně rostl o 4,9% proti třetímu čtvrtletí 2022 (trhy čekaly růst 4,2%). HDP bylo taženo vzhůru zejména spotřebou domácností a vyššími útratami vládních institucí (jak regionálních tak federálních). 

Růstu ekonomiky odpovídají i výsledky amerických firem - pátkem se výsledková sezóna třetího čtvrtletí dostala zhruba do poloviny, již reportovalo 245 společností z indexu S&P 500. Prozatím 78 % firem vykázalo zisky nad odhady analytiků.

FEDem sledovaný inflační parametr PCE (výdaje na osobní spotřebu) v září vykázal meziměsíční růst o 0,7% oproti trhem očekávaným 0,5%. V meziročním srovnání pak index rostl o 3,4%, což je stejná hodnota jako v srpnu a červenci. Neklesající hodnota PCE potvrzuje skutečnost, že inflace ve Spojených státech přestala ustupovat.

Zda FED letos ještě zvedne sazby, se možná dozvíme již příští týden, kdy proběhne listopadové zasedání FEDu.

Evropa 

Evropská centrální banka (ECB) na svém zasedání ponechala podle očekávání trhů svoji hlavní úrokovou sazbu beze změny na 4,5%. Ekonomika eurozóny na rozdíl od té americké totiž výrazně zpomaluje. 

Ekonomika eurozóny totiž velmi pravděpodobně směřuje do recese, naznačuje to kompozitní index nákupních manažerů PMI za říjen, jehož hodnota poklesla ze zářijových 47,2 bodů na 46,5 bodů, což představuje nejslabší výsledek od pandemického listopadu 2020. Úroveň tohoto indexu se dostala hluboko pod kritickou 50-bodovou hranici, která odděluje ekonomický růst od ekonomického poklesu. Propad indexu pokračoval pátým měsícem v řadě. 

Podle poslední prognózy Mezinárodního měnového fondu by měla ekonomika eurozóny za celý letošní rok vzrůst o 0,7%, mnozí analytici jsou ale pesimističtější a očekávají růst HDP eurozóny blíže nule.

Ekonomiku eurozóny táhne dolů především Německo. Tamní ekonomika by se letos měla propadnout (jak podle OECD, MMF, tak i německé vlády) o 0,5%. Výše zmiňovaný index PMI dosáhl hodnoty 46,4 bodů, a ukazuje na hluboký pokles německé ekonomiky. Německo je náš nejvýznamnější hospodářský partner, a tak se otřesy v německé ekonomice pravděpodobně budou přenášet i do té naší. Doufejme, že se k nám přenese i německý pokles inflace, které v září dosáhla 4,3%. 

Česká republika

Podle aktuální prognózy České národní banky se spotřebitelská inflace v průběhu roku 2024 bude v průměru pohybovat okolo 2% cíle centrální banky. Konkrétně ČNB očekává, že průměrná míra inflace za celý rok 2024 dosáhne 2,1 %. Mezinárodní měnový fond ale tak optimistický není, ve své poslední prognóze totiž vyhlíží podstatně vyšší průměrnou míru inflace v roce 2024, a to 4,6%. Úvahu o tom, čí predikce je správnější, přináší článek https://www.investicniweb.cz/ekonomika-politika/ekonomika/ceska-inflace-v-roce-2024-kdo-bude-mit-pravdu.

Možná i proto člen bankovní rady ČNB Jan Procházka řekl v rozhovoru pro server patria.cz, že současná očekávání finančního trhu ohledně snižování tuzemských úrokových sazeb jsou přehnaná. Procházka uvedl, že trh neoprávněně očekává dvojí snížení sazeb již letos a do konce roku 2024 pokles repo sazby na 3,5 %. Podle Procházky však nebude chtít bankovní rada postupovat takto rychle s ohledem na přetrvávající inflační rizika.

Investice

Jak jsem již uvedl výše, již téměř polovina firem z indexu S&P 500 reportovala svoje výsledky, a 78% z nich vykázaly výsledky nad odhady analytiků. Přesto se tento index v minulém týdnu propadl o 2,52%. V současné době investory u rizikovějších aktiv neudrží ani výborné výsledky.  Index se propadl velmi pravděpodobně vlivem rostoucího napětí na Blízkém východě a rostoucích obav, že vysoké úrokové sazby s námi budou po delší dobu. 

Díky těmto okolnostem se prosincové kontrakty na zlato obchodovaly na konci týdne nad 2.000 dolary za trojskou unci. Pokud geopolitické napětí nepoleví, může zlato v nadcházejícím týdnu vystoupat nad dosud nejvyšší cenu za unci (2.063 USD).