Tento týden byl bez významných ekonomických maker. Akcie rostly jak v USA tak v Evropě. Žádné zprávy, dobré zprávy?
Končící týden nebyl příliš bohatý na makroekonomická data a události, a možná právě proto všechny tři nejdůležitější americké akciové indexy (Dow Jones, S&P 500, Nasdaq) výrazně rostly, a připsaly si nejvyšší týdenní zisk za poslední čtyři měsíce. Pomaleji rostla i pražská burza, i hlavní akciový index eurozóny. Skoro to vypadá, že se trhy chovají podle hesla “žádná zprávy = dobré zprávy”. A nebo nám méně špatné zprávy dnes připadají jako dobré zprávy.
Například americká ministryně financí Janet Yellenová pozitivně hodnotí letošní očekávaný schodek státního rozpočtu ve výši 1,375 bilionu dolarů. Ano. proti loňskému schodku 2,776 bilionu dolarů (12,1% HDP) je tento schodek nízký, ale proti předcovidovému roku 2019 (984 miliard dolarů, 4,6% HDP), je to stále hodně. A to rok 2019 byl z hlediska absolutní i poměrové (vzhledem k HDP) výše schodku nadprůměrný. Jinými slovy, přes veškeré snahy zatím zadlužování největší ekonomiky světa stále zrychluje, čímž nafukuje pomyslnou finanční bublinu.
Na druhou stranu, americký průmysl v září zrychlil (produkce vzrostla meziměsíčně o 0,4%), a tak možná schodek rozpočtu vůči HDP bude vypadat lépe než absolutní částka.
Data o růstu průmyslové výroby by měla podpořit další zvyšování úrokových sazeb (americká ekonomika nezpomaluje ani pod vlivem vysokých úrokových sazeb). Alespoň teoreticky. V praxi se už ale ozývají názory některých guvernérů FEDu (Chicago, Kansas…), že současné tempo zvyšování sazeb je příliš rychlé, a může americkou ekonomiku zavést do recese. Je pravda, že zvyšování amerických sazeb je nejrychlejší od začátku osmdesátých let, ale je také pravda, že i americká inflace je nejvyšší za posledních 40 let. Z přepisů prohlášení a tiskových konferencí jsem pochopil, že tempo zvyšování sazbe by mělo zvolnit (pokud vůbec) až v prosinci, pro listopad trhy očekávají růst sazeb opět o 0,75%.
Pojďme se podívat do Čech. Náš plánovaný schodek rozpočtu pro letošní rok je 375 miliard Kč, což je vyšší schodek, než v roce 2020 (367 miliard Kč), a jen o něco málo nižší než v roce 2021 (420 miliard). Půjde tak o druhý až třetí nejvyšší deficit v historii České republiky. I když jsou peníze vydávány na pomoc potřebným, vysoký schodek rozpočtu inflaci spíše podporuje, než aby ji brzdil. Tuto půjčku budeme tedy v budoucnu splácet i s úroky, a to buď formou inflace, či vyššími daněmi (v krajním případě obojím).
To, že inflace nás ještě zdaleka neopouští, ukazuje i opětovné zrychlení růstu cen v průmyslové výrobě. Zatímco ceny zde v srpnu meziměsíčně klesly o 0,1%, v září zrychlily, a meziměsíčně vyrostly o 1,2%. Možná i proto se víceguvernér ČNB Marek Mora v rozhovoru pro E15 vyjádřil pro další zvyšování sazeb, a to minimálně o 50 bazických bodů. Na jeho stranu se přiklání i další člen bankovní rady Oldřich Dědek, který chce zvýšením sazeb snížit mzdové inflační tlaky a stabilizovat kurz koruny.
Německá ekonomika se podle analytiků propadne již letos do recese. Ve své studii to uvádí ČNB.
Jádrová inflace v Japonsku dosáhla úrovně 3%. Ve srovnání s hodnotami v evropské unii či USA jsou tyto hodnoty nízké. Jelikož má ale Japonsko v rámci OECD nejvyšší státní dluh (cca
260% HDP), je manévrovací prostor japonské centrální banky výrazně limitovaný. Prozatím banka zahájila intervence (nákup) ve prospěch jenu, jehož kurz je vůči dolaru nejslabší za posledních 32 let.
Teprve potřetí za posledních 100 let jsou v jednom roce ve ztrátě jak akcie, tak dluhopisy. I velmi uznávaný investor Benjamin Graham (autor knihy Inteligentní investor) doporučuje investorům přelévat prostředky mezi dluhopisy a akciemi s cílem dosáhnout udržitelných zisků. Tato strategie by v tomto roce nefungovala.
Letos se zatím akcie (podle indexu S&P 500) propadly o 23% a dluhopisy o 11% (což je nejhorší výsledek v celé historii). K současnému propadu obou aktiv došlo pouze v letech 1931 a 1969 (tedy vždy před začátkem silného ekonomického propadu).
Doufejme, že tentokrát nás takový propad nečeká.
