Ekonomické události 38. týdne

Americká centrální banka dále zvyšuje úrokové sazby. Je to od nás příliš daleko a nemá to na nás vliv? Bohižel ne, díky tomuto kroku zdražuje dolar a tím nám zdražuje dovoz všech surovin, což posiluje inflační tlaky.

U nás se kromě komunálních volen, které rozhodně nespadají do ekonomických událostí, toho až zas tak moc v končícím týdnu nedělo. Ale něco přeci…

Paní Eva Zamrazilová (víceguvernérka ČNB) v rozhovoru pro Deník N uvedla, že česká inflace již může být na vrcholu, zvrátit jí může (mimo jiné) rychlý růst mezd. To, že se naše inflace patrně přiblížila svému maximu ukazuje i růst cen průmyslových výrobců - tempo jejich růstu v srpnu zpomalilo na 25,2% (z červencových 26,8%).  U zemědělských výrobců růst zpomalil z červencových 39,8% na 38,3% v srpnu. Proti například Německu (viz dále) jsme na tom dobře.

Velmi rád čtu články pana Davida Navrátila (hlavní ekonom České spořitelny). V jednom článku píše o tom, že u nás vybereme na daních z majetku 0,2% HDP, zatímco průměr v rámci OECD je 1,8%. A náš výběr daní z majetku nás řadí na úroveň Guatemaly. Nelenil jsem, a podíval jsem se, jaký je veřejný dluh k HDP v této zemi. A odpověď asi nikoho nepřekvapí - je to 38%. Tedy velmi nízko, například v porovnáním s Itálií, kde je veřejný dluh k HDP kolem 150%. Otázka tedy je, zda se chceme zadlužit stejnou měrou jako “vyspělé” země OECD a odvádět z našeho majetku téměř 10x více.

Na světových trzích přitahovala nejvíce pozornosti americká centrální banka (FED) a její zvyšování úrokových sazeb. Podle očekávání byly sazby zvýšeny opět o 75 bazických bodů na rozmezí 3 - 3,25%. Guvernér FEDu Jerome Powell naznačil, že by FED mohl zvyšovat sazby do konce roku v rozsahu 100 -125 bazických bodů, a výsledná restriktivní sazba by mohla dosáhnout úrovně 4,5 - 5,00% Kromě zvyšování sazeb realizuje FED důsledně politiku kvantitativního utahování (prodej dříve nakoupených dluhopisů), a měsíčně stáhne z oběhu 95 miliard dolarů. V důsledku těchto informací se zvýšily výnosy na desetiletých amerických vládních dluhopisech na 3,7% a jsou nejvýše od roku 2011. Dolar posílil na kurz 0,981 za euro, a je tak nejvýše za posledních 20 let. To bohužel pro nás i pro celou EU znamená nárůst cen (= obnovení inflačních tlaků) dovážených komodit, které se naceňují v dolaru (téměř všechny). Není totiž asi třeba zdůrazňovat, že dolar posiluje i vůči naší koruně - v tomto týdnu se obchodoval již nad 25,4 Kč. 

Ve své prognóze zvýšil FED odhad nezaměstnanosti pro rok 2023 ze současných 3,7% na 4,4%. 

Americký investor Ray Dalio odhaduje, že při sazbě 4,5% klesnou americké akcie o 20%. Vzhledem k tomu, že vychází ze stejné logiky, jako můj oblíbený autor Andre Kostolany, tak této prognóze věřím. 

Velmi důležitým údajem pro evropské trhy bylo zveřejnění růstu cen v německém průmyslu. A zde bohužel ceny rostly nejrychleji od začátku jejich sledování v roce 1949 - meziročním tempem 45,8%. 

Členka výkonné rady ECB Isabel Schnabel řekla, že inflace je stále příliš vysoká, a je třeba zvedat úrokové sazby. Trh posunul očekávání úrokových sazeb na 3% pro červenec 2023.

Úrokové sazby se zvedaly i v zemích s (pro nás) velmi nízkou inflací - Švýcarsku a Norsku. Úrokovou sazbu zvedla i britská centrální banka. Úrokové sazby se teď zvedají téměř všude (kromě ČÍny, jejíž ekonomika výrazně zpomaluje, a čínská centrální banka úrokové sazby snižuje ve snaze restartovat ekonomiku), stejně tak jako se v době COVIDu po celém světě tiskly peníze. Je vidět, že inflace a tisk nekrytých peněz spolu asi souvisí.