Když dva dělají totéž, není to totéž - naše inflace začala klesat, a přijali jsme to s optimismem, ameircká inflace začala klesat, a trhy zachvátila deprese. I o tom je dnešní souhrn
V tomto týdnu jsme u nás poprvé po 14 měsících viděli pokles meziročního růstu spotřebitelských cen (inflace), a to na srpnových 17,2% z červencových 17,5% (analytici očekávali 17,7%). Většina odborníků je přesvědčena, že inflace již dosáhla svého vrcholu a do konce roku se bude pohybovat v pásmu 17 - 18%. Průměrná letošní inflace by měla dosáhnout 15,5% a příští rok 8%. Jelikož ČNB sazby na svém nadcházejícím zasedání velmi pravděpodobně nezvedne, je otázka co s kurzem naší koruny (a tedy i s cenami dovážených surovin) provede zvýšení úrokových sazeb Eura a dolaru. Zlevnění koruny vůči těmto měnám by znamenalo eventuální zdražení dovážených surovin (ropa, plyn…) a inflaci by mohlo znovu zvýšit.
I v srpnu klesl objem nových hypoték, a to na 8,2 miliardy korun. Tento objem je druhý nejnižší od začátku svého sledování (rok 2016) - nižší byl jen v lednu 2016. Vzhledem k tomu, že od roku 2016 výrazně vzrostly ceny nemovitostí (a tedy i objemy hypoték) je patrně počet nových hypoték rekordně nejnižší. Průměrná úroková sazba hypotéky byla v srpnu velmi vysoká - 5,76% - nejvyšší od roku 2010.
Letos poprvé klesly meziměsíčně ceny v průmyslu, a to o 0,1% (meziroční růst průmyslových cen v srpnu zpomalil na 25,2% z červencových 26,8%). Rychleji rostly jen ceny v zemědělství (o více než 38%), ale i zde meziměsíčně poklesly o 2,3%. Je to patrně další signál toho, že vrchol inflace je již za námi.
Druhý pohled na inflaci nabízí ve svém článku Lukáš KovandaZastropování si lidé splatí v budoucnu, třeba inflací, kde připomíná, že to, co za nás zaplatí stát na energiích dnes, budeme v budoucnu i s úroky splácet buď na daních, nebo další inflací.
Inflace nadále roste jak v Evropské unii, tak v eurozóně. Podle předběžných údajů Eurostatu byl meziroční růst spotřebitelských cen v srpnu v eurozóně na úrovni 9,1% (v červenci 8,9%) a v Evropské unii 10,1% (červenec 9,8%). Průmyslová produkce v eurozóně meziměsíčně poklesla o 2,3% (očekával se pokles o 1,1%), a nadále tak utvrzuje analytiky, že eurozóna míří do recese.
I když americká meziroční inflace v srpnu poklesla na 8,3% (z červencových 8,5%, meziměsíčně však rostla o 0,1%), byl tento údaj pro většinu investorů zklamáním. Trh čekal při značném poklesu cen pohonných hmot (meziměsíčně o 11%) větší zpomalení inflace (na 8,1%). Na optimismu nepřidaly ani hodnoty jádrové meziroční inflace, která v srpnu naopak zrychlila z červencových 5,9% na srpnových 6,3%. Údaje investory utvrzují v tom, že americká centrální banka FED na svém nadcházejícím zasedání bude úrokové sazby zvedat rychleji, než čekali. V návaznosti na zveřejněný růst spotřebitelských cen se vyjádřilo i několik šéfů FEDu ve smyslu dalšího zpřísňování měnové politiky. Uvidíme již v nadcházejícím týdnu, o kolik zvedne FOMC (Federal Open Market Comitee) základní úrokovou sazbu (odhady se pohybují mezi 0,75% a 1%), výslednou sazbu na konci roku odhadují analytici přes 4%.
Stejně jako u nás, i v USA poklesl zájem o hypotéky, a to meziročně o cca 29%. U 30 letých hypoték překročila průměrná úroková sazba poprvé od roku 2008 hranici 6% (6,01%).
Americké akcie se vrátily k poklesu, který umocnila negativní makroekonomická data končícího týdně, a během týdne se propadly na dvouměsíční minima. Náladu nezlepšily ani překvapivě slabé kvartální výsledky přepravní společnosti FedEx a její negativní výhled na další období. Objem přepravy či zásilek zboží jsou jakýmsi neformálním lakmusovým papírkem vývoje ekonomiky. Investoři berou tento propad v tržbách FedExu jako další signál nadcházejícího poklesu ekonomiky.
Podobně a dokonce hůře na tom byly v tomto týdnu evropské akcie, které zažily nejhorší týden za poslední tři měsíce.
Světová banka varovala, že se svět v příštím roce může dostat do hospodářské recese - růst ve třech velkých světových ekonomikách (USA, EU, Čína) rychle zpomaluje vlivem zvyšování úrokových sazeb.
