Většina statistických údajů, které byly v minulém týdnu zveřejněny, ukazuje na zpomalování jak lokálních ekonomik, tak i té globílní. Významnou událostí bylo zvednutí úrokových sazbe pro Euro, což může oslabi kurz naší koruny.
Aktuální údaje, zveřejněné v končícím týdnu signalizují, že (nejen) naše ekonomika zpomaluje.
Objem reálných tržeb v českém maloobchodě se v červenci meziměsíčně snížil o 0,6 %. V meziročním vyjádření byly tržby nižší o 6,5 % (růst očištěný jen o vliv kalendáře a nikoliv sezónnost dosáhl dokonce -7,2 %). Značně se snížily tržby internetových prodejců - meziročně o 5,9% (a snižují se bez přerušení již od začátku roku). Tržby klesají vlivem poklesu reálných mezd (ceny rostou rychleji než mzdy) a také snahou domácností vytvořit finanční rezervu pro nejbližší měsíce, v nichž očekávají další zhoršení své finanční situace.
Příliš se v červenci nedařilo ani tuzemskému průmyslu - ten meziměsíčně klesl o 0,3% a meziročně reálně rostl o 0,8%. Na vině jsou částečně vysoké srovnávací hodnoty z loňského roku, ale i pokles produkce v odvětvích náročných na elektrickou energii (výroba kovů, hutnictví, slévárenství). Počet zaměstnanců v průmyslu se meziměsíčně snížil o 0,1%.
V srpnu vzrostla nezaměstnanost proti červenci o 0,1% na 3,4%
Po 15 měsících rovněž klesla stavební produkce, a to o 2,7% meziročně. Počet zahájených bytů meziročně klesl o 28,6% a počet dokončených bytů klesl o 6%. Pokles je dán zejména nedostatkem některých stavebních materiálů (mnohdy dovážených z Ukrajiny), nedostatkem pracovních sil (z Ukrajiny) a obavou investorů z dalšího vývoje celkových nákladů,
I v červenci pokračovala Česká národní banka v intervencích (nákupech koruny za Eura) ve snaze zabránit poklesu kurzu koruny vůči Euru. Tyto nákupy snížily během jednoho měsíce zásoby Eura o přibližně 3% a od května o cca 10%. Vzhledem k tomu, že Evropská centrální banka zvýšila na svém čtvrtečním zasedání úrokovou sazbu o 0,75%, snížil se rozdíl úročení koruny a Eura, což může vést k dalším tlakům na pokles kurzu koruny.
Jak jsem uvedl o řádek výše, ke konci týdne zvýšila Evropská centrální banka (ECB) úrokovou sazbu na Euru o 75 bazických bodů. Jedná se o nejvyšší zvýšení sazeb v historii eurozóny, a základní úroková sazba na Euru dosáhla 1,25%.ECBvýrazně zrevidovalainflačníprojekce a nyní se průměrnáinflacev letošním roce očekává na úrovni 8,1 %, v příštím roce 5,5 % a v roce20242,3 %
Vzhledem k tomu, že inflace v eurozóně dosáhla minulý měsíc 9,1%, je na Euru výrazně nižší záporná reálná úroková sazba (inflace - základní úroková sazba). V eurozóně jde o -7,85%, zatímco u nás je to –10,5% (připomínám, že naše inflace v červenci byla 17,5%, základní úroková sazba je 7%).
Christian Sewing, generální ředitel Deutsche Bank, ve svém středečním projevu uvedl, že recese německé ekonomiky je neodvratitelná.
Zástupci americké centrální banky (FEDu) vyjadřují ve prospěch pokračování přísné měnové politiky a udržení tempa zvyšování úrokových sazeb. Vyjádřil se tak v pátek nejen guvernér Jerome Powell na 40. výroční konferenci Cato institute, ale i guvernér Richmondského FEDu Thomas Barkin. Ve svém projevu uvedl, že sazbu ve výši 4% by považoval za přiměřenou.
Analytici japonské banky Nomura snížili odhad růstu čínského HDP na 2,7%. K poklesu HDP přispívají čínská proticovidová opatření nulové tolerance. Patrně i v jejich důsledku poklesl srpnový export Číny do Spojených států o 3,8%, poprvé od května 2020. Tento pokles mnozí analytici interpretují jako signál zpomalování globální ekonomiky.
Pokles výkonu globální ekonomiky naznačují i tzv. předstihové indikátory (PMI - index nákupních manažerů). Tzv. kompozitní globální index nákupních manažerů (kombinace PMI indexu pro průmysl a pro služby) poklesl v srpnu na hodnotu 49,3 bodů (hodnota pod 50 symbolizuje pokles ekonomické aktivity.
