Ekonomické události 35. týdne

náš růst HDP, rekordn inflace eurozóny, snaha EU zastropovat ceny plynu, silná americká ekonomika - o tom všem se můžete dočíst v tomto článku

U nás se tento týden objevilo několik zajímavých údajů, které určitě zasluhují pozornost. Za zmínku určitě stojí růst hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí tohoto roku - meziročně ekonomika vzrostla o 3,7%, a proti prvnímu čtvrtletí tohoto roku posílila o 0,5%. Vzhledem k problémům, kterým v těchto měsících čelíme (válka na Ukrajině, stále ještě ne zcela funkční dodavatelské řetězce, klesající poptávka…) jde o velmi solidní růst. Zda tento trend vydrží i další čtvrtletí je otázka. Většina analytiků bohužel očekává, že nikoliv - tzv. přredstihový ukazatel PMI (index nákupních manažerů) pro průmyslovou výrobu zůstal v srpnu na stejné hodnotě jako v červenci - 46,8 bodů (hodnota pod 50 znamená, že se v daném sektoru klesá ekonomická aktivita).  V průmyslu klesá zejména počet nových objednávek, a dochází postupně k propouštění zaměstnanců. 

Další důležitou informací je, že objem nově poskytnutých hypoték (těch skutečně nových, bez refixace) klesl v červenci pod 10 miliard korun. Jde o nejnižší hodnotu od roku 2016 - oproti červnu došlo k poklesu o 40%. To byly ale ceny nemovitostí mnohem nižší. Počet hypoték tedy drasticky poklesl. 

Zajímavá je i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKU), podle které byla loni Česká republika nejrychleji se zadlužující zemí evropské unie. Podíl veřejného dluhu k HDP loni narostl o 4,2%. Ve stejném roce dokázalo dvacet zemí EU své zadlužení dokonce snížit.    Zarážející je, že loni sice naše HDP rostlo jedním z nejpomalejších temp v EU (růst 3,2%, což bylo o 2.1 procentního bodu pod průměrem EU), ale naše nezaměstnanost byla v rámci EU nejnižší (2,8%). To se dá vykládat tak, že při současné struktuře našeho hospodářství rychleji růst nemůžeme. A nebo nízká nezaměstnanost souvisí s rychlostí růstu našeho dluhu (zaměstnanost byla částečně udržovaná uměle pomocí státních dotací, což výrazně dopomohlo roztočit inflaci)

Na konci srpna byl deficit státního rozpočtu 231 miliard korun. Jde sice o lepší výsledek než v loňském roce, ale schodek je nižší pouze díky vyšším výběrům DPH. A výběry DPH jsou vyšší zejména díky inflaci. 

Zprávy z evropské unie se nesou ve znamení vysoce volatilního trhu s energiemi (v pondělí padl nový cenový rekord termínovaného kontraktu elektrické enegie - 1050 Euro/MWh, ve čtvrtek cena klesla na “pouhých” 486 Euro/MWh. Do cen elektřiny se promítají (mimo jiné) kolísající ceny zemního plynu. Situace je natolik závažná, že šéfka Evropské komise - Ursula von der Leyenová navrhuje zastropovat ceny ruského plynu přepravovaným potrubím z Ruska.  Kolísající (spíše rostoucí) cena energií se podílí na růstu inflace eurozóny. Ta v srpnu vzrostla na rekordních 9,1%. Při tomto růstu inflace trhy sází na to, že ECB v září zvedne sazby o 75 bazických bodů. V tomto smyslu se vyjádřila i členka výkonné rady ECB Isabel Schnabelová minulý týden na konferenci v Jackson Hole. 

Americká ekonomika zatím odolává vlivu růstu úrokových sazeb, a tak jsou americká makra stále pozitivní. V srpnu bylo otevřeno 315.000 nových pracovních míst mimo zemědělství, což je sice o 3.000 méně, než byl optimistický odhad, ale stále se jedná o velmi slušný růst. Průměrné hodinové mzdy rostly o 5,2% (tedy američanům klesá jejich mzda pomaleji než nám).  Aktivita (měřená indexem PMI) v americkém průmyslu v srpnu klesla na 51,5 bodu z červencových 52,2 bodů. I tak je průmysl stále ještě v růstové zóně. 

Silná data z amerického hospodářství utvrzují investory v tom, že FED bude nadále pokračovat v restriktivní měnové politice.To pomohlo poklesu všech významných amerických akciových indexů (Dow Jones, S&P 500 I NASDAQ) v minulém týdnu klesly v rozmezí 2,99% - 4,21%. Problémy Evropy s ruským plynem a rostoucí inflací eurozóny udržují euro pod paritou vůči americkému dolaru.