Čeká nás pokles průmyslové produkce? Jsou údaje o klesající infalci v USA a eurozóeně skutečně jasným důkazem o ústupu inflace?
Za mne nejdůležitějším údajem končícího týdne byl tzv. předstihový ukazatel (tedy údaj, který naznačuje budoucí vývoj) českého zpracovatelského průmyslu. Jde o tzv. Index nákupních manažerů (PMI), jehož hodnota se pohybuje od 0 do 100, přičemž hodnoty pod 50 indikují “smršťování se” daného segmentu, hodnoty nad 50 indikují naopak jeho růst. PMI pro český zpracovatelský průmysl se již 13 měsíců drží pod hodnotou 50, a za květen klesl na úctyhodných 40,8 bodu. Za nepříznivou hodnotou stojí vícero faktorů. Klesá produkce i nové zakázky, zhoršuje se zaměstnanost a také se postupně dokončují nevyřízené zakázky. Ty jsou (byly) značné především v autoprůmyslu, kde nedávné problémy s dodávkami komponent znamenaly pro první polovinu letošního roku vysoký objem nevyřízených zakázek, a tak při zlepšení situace s dodavatelskými řetězci slušnou produkci .Nejdůležitější je patrně rychlost poklesu nových dodávek, jejichž objem v květnu klesl meziročně o 4,4% (což je nejrychleji od léta 2020). Jelikož je naše ekonomika proexportní, souvisí patrně pokles naší výroby s jejím poklesem v Německu, kde se indikátor PMI za květen pohybuje na hodnotě 40,6 bodu. Výroba sice v květnu ještě meziročně rostla o 1,4%, ale její růst byl tažen čistě výrobou automobilů, kde se dokončují objednávky nashromážděné v minulých měsících (v období nefunkčních odběratelsko dodavatelských řetězců).
Druhým důležitým údajem zveřejněným českým ministerstvem financí bylo červnové saldo státního rozpočtu. To vyšlo vysoce pozitivně: 56 mld. Kč. Po prvních pěti měsících, kdy bylo průměrné měsíční saldo –54 mld. Kč, tak šlo o velmi příznivou zprávu. Saldo celkově za letošních prvních šest měsíců se tak zlepšilo z hrozivých květnových -271 mld. Kč na -215 mld. Kč. Je třeba ale připomenout, že z oněch 56 miliard byl příjem +44 mld. Kč z Evropské unie. Letošní rozpočet ovšem předpokládá, že kolik peněz z EU obdržíme, tolik tam i vrátíme (tento krok nás letos ještě čeká). Nadto se v červnu vybírají čtvrtletní a pololetní zálohy na daň ze zisku.
Ve Spojených státech byly zveřejněny údaje o zaměstnanosti za červen. Podle agentury agentury ADP vytvořil soukromý sektor v USA v červnu 497 000 nových míst, což výrazně překonalo odhady trhu nastavené na "normálních" cca 220 000 míst. Na druhou stranu zvěřejnil svou statistiku i americký statistický úřad, podle kterého v americké ekonomice přibylo v červnu (mimo zemědělství) pouze 209.000 nových pracovních míst, Ale i tak podle stejného úřadu poklesla v USA červnová nezaměstnanost na 3,6%, a drží se tak blízko rekordně nízkých hodnot. Nadto průměrná hodinová mzda v červnu rostla meziměsíčně o 0,4% respektive meziročně o 4,4%, což mírně překonalo odhady. Výše uvedené údaje zvyšují pravděpodobnost na 92,4% toho, že americká centrální banka v červenci opět zvýší úrokové sazby.
Inflace v eurozóně v červnu definitivně zpomalila na 5,5% (z květnových 6,1%), což je nejnižší tempo inflace od ledna 2022. Výrazným faktorem zpomalení inflace byl další pokles cen energií v letošním roce, pomalejší růst cen potravin a také vliv vysoké srovnávací základny loňského roku. Tedy spíše vliv volatilních cen a technický vývoj. Naopak jádrová inflace (bez cen potravin a energií) zrychlila o 1 desetinku na 5,4 % r/r. Růst cen služeb zrychlil na nové maximum 5,4 % r/r (5,0 % r/r v května). To vše ukazuje, že dlouhodobé inflační tlaky zatím neslábnou, spíše hrozí, že se stále zesilují. A tak bude ECB patrně i v červenci zvyšovat úrokové sazby, což nepřímo potvrdila i prezidentka ECB Christine Lagard, která uvedla, že zákonodárci mají před sebou ještě práci, kterou je třeba vykonat.
