odliv vkladů z menších amerických banka, vystoupení guvernéra ČNB Aleše Michla, inflace v eurozóně...
Důležitý údaj, který končící týden přinesl, byla výše březnové inflaci v eurozóně. Ta na jednu stranu příjemně překvapila, když meziročně klesla rychleji, než trh čekal - na 6,9%, proti očekávaným 7,1% (v únoru to bylo 8,5%). Inflaci zpomalila zejména vysoká srovnávací základna cen energií z loňského roku (například ceny plynu klesl o 85% z loňských maxim). Znepokojující je ale stále rostoucí jádrová inflace (5,7% v březnu oproti 5,6% v únoru). Jádrová inflace zachycuje růst cen bez potravin a energií, které se mění nejrychleji. Jádrová inflace naznačuje další směr inflace v následujících měsících. Jestliže tedy jádrová inflace roste, je poměrně pravděpodobné, že i celková inflace v budoucnu poroste. Trj poprávu očekává, že ECB (Evropská centrální banka) bude nadále zvyšovat úrokové sazby. Otázka je jak rychle a jak vysoko. Kromě strachu z kolapsu předlužených jihoevropských států (kterým zvyšování úrokových sazeb výrazně zvyšuje úroky, které ze státních dluhů platí) se musí ECB vyrovnat i s tím, že v léčí inflaci, která je v různých zemích různě vysoká (od 3,1% ve Španělsku až po 7,4% v Německu).
Jak vyplývá z předchozího textu, inflace v březnu poměrně razantně zpomalila i v Německu. Z únorových 8,7% zpomalila na 7,4%, a to opět díky energiím. Pokles inflace je doprovázen růstem nezaměstnanosti (březen 5,6% vs. únor 5,5%) a poklesem maloobchodních tržeb (lidí méně nakupují), a to o 7% v únoru. Obojí (i když se nám to nemusí líbit) jsou symptomy doprovázející úspěšný boj s inflací.
U nás zasedala bankovní rada České národní banky, a ponechala sazbu na stávající úrovni (7%). Guvernér ČNB Aleš Michl se na tiskové konferenci snažil korigovat očekávání trhu na brzký pokles sazeb. Uvedl, že se o snižování sazeb v radě zatím neuvažuje, a dokonce připustil, že sazba může dále růst.. Velkou neznámou ve vývoji inflace je jednak silný trh práce (z něj plynoucí možný rychlý růst mezd) a jednak rychle rostoucí státní schodek. Ten totiž ukazuje, že vláda rozdává stále více peněz (i když to mnozí z nás nepociťujeme). Mezi takové “rozdávání” patří mimo jiné i nárůst státních úředníků (meziročně o 10.117 osob), jejichž celkový počet dosáhl téměř půl milionu (499.056 přesně).
Český statistický úřad vydal statistiku vývoje cen domů a bytů v roce 2022. Po dlouhé době ceny ve čtvrtém kvartále roku 2022 mírně klesly. Vzhledem k drahým hypotékám a rostoucím životním nákladům bude tento trend velmi pravděpodobně pokračovat.
Česko letos čeká mírná recese, hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta a země se bude potýkat s vysokou inflací, která bude činit 13 procent. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). OECD nám tak prorokuje nižší ekonomický pokles než ČNB či ministerstvo financí (-0,3%, -0,5%), ale vyšší inflaci (10,4%, 10.8%). Ořázka je, co je lepší (nižší inflace nám méně odebírá z vkladů, vyšší HDP umožňuje státu se více zadlužovat).
Těsně po pádu SVB banky začala média spekulovat o tom, že na trhu je dalších cca 190 amerických bank, které jsou v určitém smyslu podobné SVB a jsou tedy náchylné ke krachu. Na to reagovali američtí spořitelé, a převedli z těchto bank cirka jeden bilion amerických dolarů do větších bank. Díky tomuto odlivu vkladů má těchto 190 bank dnes blíže ke kolapsu, než tomu bylo před zveřejněním dané zprávy, a to i přes to, že americký regulátor (FED) bankám půjčil kolem 300 miliard dolarů. Na trh se tak vrátila téměř polovina peněz, které FED v posledních 9 měsících v rámci boje s inflací z trhu stáhnul. Pokud FED myslí svůj boj s inflací vážně (a zatím tomu vše nasvědčuje), je třeba počítat s tím, že sazby půjdou ještě výše, a nějakou dobu tam zůstanou (čemuž trhy zatím vehementně nevěří). FED má nyní kromě sazeb v ruce ještě jeden nástroj pro krocení inflace - zpřísnění regulace bank. Zatímco vysoké sazby stále umožňují firmám získat úvěr (byť drahý), přísnější regulace jim získání úvěru může značně zkomplikovat či dokonce znemožnit (a to je silné protiinflační opatření).
