Ekonomická data a události 34. týdne

Setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole a projev guvernéra FEDu, pomalé zotavování naší a německé ekonomiky po COVIDu, a stagnace eurozóny.... Výhůed do budoucna spíše negativní 

V končícím týdnu bylo co se týče sledovanosti nejdůležitější událostí setkání centrálních bankéřů a významných ekonomů v americkém horském letovisku Jackson Hole, ve státě  Wyoming. Ve svém projevu guvernér americké centrální banky FED Jerome Powell uvedl, že centrální banka USA bude možná muset ještě zvýšit úrokové sazby, aby se podařilo dostat inflaci pod kontrolu (již nyní jsou sazby nejvyšší od roku 2001). I když americká inflace výrazně klesla ze svého vrcholu, stále přetrvávají některé inflační tlaky, zejména silné spotřebitelské výdaje a případné zotavení sektoru nemovitostí I když tedy inflace klesla, panují obavy, že pokračující vysoké spotřebitelské výdaje a napjatý trh práce mohou návrat k inflačnímu cíli 2% ztížit. Ekonomika podle Powella nadále roste nad trendem. Aby se inflace vrátila udržitelně na dvouprocentní cíl, bude to zřejmě vyžadovat období hospodářského růstu pod trendem a určité zmírnění podmínek na trhu práce. Výše uvedené se dá zjednodušeně interpretovat tak, že bez recese a vyšší nezaměstnanosti se USA inflace nezbaví. 

U nás je situace poněkud odlišná. Naše ekonomika příliš neroste - jsme jediný stát evropské unie, jehož HDP se nedostalo nad předklvidovou úroven roku 2019. Zatím dostahujem pouze 99% HDP roku 2019. Průměr evropské unie je 103% předkovidové úrovně. Zaostáváme tedy za tímto průměrem o 4%, a to už je opravdu dost. Není náhodou, že jen velmi těsně před námi je Německo se 100% HDP roku 2019. Závislost našeho hospodářství na Německu je totiž vysoká. Na jedné straně máme tedy nejnižší postcovidový růst v evropské unii, na druhé straně nejnižší nezaměstnanost (díky které máme nadprůměrný růst mezd v rámci EU, což dále přiživuje inflaci). Naše ekonomika se krátkodobě musí více otevřít zahraničním pracovníkům, dlouhodobě bychom měli usilovat o vyšší přidanou hodnotu naší práce (“být méně montovnou a více vývojovou laboratoří”). Každopádně jsme ukázkou stagflace - nízký ekonomický růst a vysoká inflace.

Německý Ifo index, který je považován za jeden z nejpřesnějších ukazatelů dalšího ekonomického vývoje klesl v minulém týdnu na hodnotu 85,7 bov dů, což je nejnižší hodnota od srpna 2020.. Navíc zůstal hrubý domácí produkt Německa ve druhém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům beze změny, v meziročním srovnání ekonomika podle sezónně, cenově a kalendářně očištěných údajů o 0,2 procenta klesla. Po nástupu technické recese v prvním čtvrtletí tohoto roku nedošlo v srpnu k žádnému viditelnému oživení.

Nedobře se vede i celé eurozóně, tedy minimálně podle tzv. předstihových ukazatelů PMI (index nákupních manažerů). Nad očekávání prudký propad aktivity v srpnu zaznamenal sektoru služeb (48,3 bodů). Naplňuje se tedy scénář, o kterém jsem před časem psal, a to, že vývoj PMI ve službách následuje PMI průmyslu s cca půlročním zpožděním. Index nákupních manažerů v průmyslu podle předběžných odhadů dosáhl 43,7 bodu. PMI je pro obě sledované oblasti pod hranicí 50 bodů, což značí smršťování ekonomiky. Ve třetím čtvrtletí by tedy mělo HDP poklesnout (dle výsledků PMI) mezikvartálně o přibližně 0,3 % a vzhledem k slabým předstihovým ukazatelům nelze čekat výraznější oživení ani na konci roku.  Tento negativní vývoj bude vzhledem k naší exportní orientaci brzdit i naši ekonomiku.

Americká ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hlavní úvěrový rating České republika na stupni AA minus, výhled ale zůstává negativní. To znamená, že agentura by rating mohla později snížit. Fitch kritizuje nárůst veřejného dluhu, výrazné zhoršení ukazatelů veřejných financí a snížení daní. Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, které ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému státu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímán v očích věřitelů a je i pravděpodobnější, že bude schopen zajistit si levnější půjčky. V případě snížení ratingu by se zdražila obsluha našeho státního dluhu, což by zvýšilo tlak na výběr daní (patrně jejich zvyšování) a na další škrty ve výdajích státního rozpočtu,