Ekonomická data a události 15. týdne

Pokles inflace u nás i v USA. Je inflace již opravdu na lopatkách a nic ji nemůže probudit? Co třeba změna sazbe DPH? 

Nejdůležitějšími daty končícího týdne byla březnová inflace jak u nás tak ve Spojených státech. A stejně jako v eurozóně, obě inflace zaznamenaly další výrazné zpomalení. 

Ve Spojených státech zpomalil meziroční růst cen na 5% (oproti únorovým 6%), a ceny meziměsíčně vzrostly (únor/březen) neznatelně (o 0,05%). Nepříjemně však překvapila tzv. jádrová inflace (inflace bez volatilních cen potravin a energií), která se odrazila od únorových 14 měsíčních minim (5,5%) na 5,6%. Zda se jedná o zahájení nového růstu této FEDem ostře sledované hodnoty (jádrová inflace indikuje dlouhodobý trend inflace) uvidíme v dalších měsících. Po zveřejnění inflačních dat roste očekávání trhu (66%), že FED na květnovém zasedání opět zvedne úrokovou sazbu, v důsledku čehož většina akciových indexů klesla. Mimo jiné i člen rady guvernérů Fedu Christopher Waller v pátek uvedl, že centrální banka navzdory agresivnímu zvyšování úroků zatím nedosáhla velkého pokroku při navracení inflace k dvouprocentnímu cíli a že úroky se ještě musí zvýšit.

Michiganská univerzita ve Spojených státech provádí pravidelný výzkum inflačních očekávání domácností. Provádí se na vzorku 5.000 domácností napříč USA. Inflační očekávání ovlivňuje chování spotřebitelů a do značné míry inflaci dotváří. V březnu roční inflační očekávání proti únoru vzrostlo o celé 1% z 3,6% na 4,6%. Američané tedy očekávají, že následujících 12 měsíců bude průměrná inflace 4,6%. I to je patrně důvod, proč by měl FED v květnu sazby zvednout.  

Z výše uvedeného je vidět, že ani ve Spojených státech (kde je inflace 3x nižší než u nás) není inflace definitivně potlačena.

Česká březnová Inflace klesla na 15% (v únoru16,7%). Na první pohled to vypadá pozitivně. Bohužel potraviny, které všichni potřebujeme, meziročně zdražily o 24%. Naopak dolů tlačily inflaci ceny energií a paliv. Ceny zboží rostly poměrně rychle - o 17%, zatímco tempo růstu cen za služeb zpomalilo na 11,7%.  Průměrná inflace za posledních 12 měsíců je 16,2%. Tedy za posledních 12 měsíců jsme na každých 100.000 Kč uložených například na šestiprocentní úrok přišli o 10.000 Kč. A pokud je máme na běžném účtu či doma “pod polštářem”, přišli jsme o 16.000 Kč. 

Naši inflaci stále živí jak napjatý trh práce, na kterém stále převažuje nabídka pracovních míst nad počtem nezaměstnaných (cca o 10.000), tak vysoký státní schodek (za první čtvrtletí 166 miliard Kč).  Ani jeden z údajů nenaznačuje, že inflaci porazíme snadno a rychle. 

Máme dva nové členy bankovní rady (útvar, který stanovuje úrokové sazby ČNB) -  Jana Kubíčka a Jana Procházku. Oba poskytli v tomto týdnu médiím rozhovor, z nějž mě nejvíc zaujaly následující body. 

• Trh práce je nepochopitelně napjatý. Naše HDP je na úrovni jako před 4 lety, ale produktivita práce od té doby vzrostla. Takový hrubý domáci produkt (HDP) bychom měli být schopni vytvořit méně pracovníky. Na trhu práce to ale vidět není. V důsledku toho  rostou mzdy v průmyslu i ve stavebnictví meziročně o více než 10%. 
• Schodek státního rozpočtu je velký problém při krocení inflace. Politici nejsou ochotni si připustit inflaci a zasypávají ekonomiku penězi
• Jan Procházka zmínil, že digitální měna (myslím státní peníze, ne bitcoin) umožní státu v případě potřeby zavést zápornou úrokovou sazbu, před kterou nebude úniku. Zástupce centrální banky tedy přiznal, že jde digitální měna představuje významnou ztrátu finanční svobody. 

Podle agenturních zpráv nebudou řecké banky plně promítat růst úrokových sazeb do refixací hypoték. Že by byly řecké banky tak humánní? Podle mne se spíše bojí, že by nemovitostní dlužníci nárůst úrokových sazeb “neustáli” a ztratili by ve velkém schopnost splácet. Nemovitosti by propadly bance, a ta by je musela rychle prodat. To by mimo jiné vedlo k většímu poklesu cen všech nemovitostí, kterými dlužníci ručí. Bankám by tak kleslo zajištění úvěrů, což by musely zanést do svých hospodářských výsledků. V kombinaci s již existující ztrátou na státních dluhopisech (důvod krachu americké banky SVB) tak představuje pokles cen nemovitostí určité riziko pro stabilitu bankovního sektoru. 

Kolem bank je v současné  době opravdu živo, a eventuální recese bude odstartována možná právě zde. Ve Spojených státech od začátku tohoto roku odtekly z bank 4.000 miliardy klientských dolarů, a další 2.000 miliard si patrně střadatelé ještě vyberou. Většina těchto prostředků (3.200 miliard) skončila ve fondech peněžního trhu, které nabízejí vyšší zhodnocení vkladů než banky. Odliv vkladů z bank snižuje jejich schopnost poskytovat další úvěry, na kterých je dnešní ekonomika životně závislá. V posledních dvou březnových týdnech došlo v USA k nejrychlejšímu poklesu objemu úvěrů poskytnutých komerčními bankami od roku 1973 (od kdy se statistika sleduje). V brzké budoucnosti uvidíme (a možná i pocítíme),  zda se jedná o delší trend, a zda tento trend opravdu vybudí recesi. 

V Čechách se opět rozvířily diskuze ohledně úpravy sazeb DPH. Zákon upravující sazby daně z přidané hodnoty navrhuje ministerstvo financí. Navrhovaná změna by státu přinesla 24 miliard navíc. Jelikož v průměru vzrostou ceny zboží, zvýší se i inflace. Věřme, že se politici umoudří, a místo zvýšení příjmů budou státní deficit řešit snížením výdajů. Pomůže to napjatému trhu práce i našim úsporám, ze kterých bude inflace ukusovat o něco méně