Co přinesl druhý týden tohoto roku v ekonomice, a co to pro nás znamená

Je pokles inflace již definitivní?  Jak se projevuje její útlum? Víte, jak velký je glogální dluh (vůči globálnímu DPH)?

Nejdůležitější událostí končícího týdne byl údaj o prosincové inflaci, a to jak u nás, tak ve Spojených státech. Růst cen v obou zemích zpomalil, a to zejména vlivem poklesu cen ropy. Cena ropy by se však mohla vrátit k růstu a posunout se nad 100 dolarů za barel. Tak to alespoň tvrdí ve své zprávě analytici banky Goldman Sachs. Důvodů pro růst ceny je několik. Předně jde o růst poptávky díky zrušení proticovidových opatření v Číně. Druhým důvodem je geopolitické napětí týkající se zejména Ruska - jednoho z předních exportérů ropy. Rusko by mohlo omezit těžbu ropy až o 500 tisíc barelů denně. Podle analytiků by mohly zásoby ropy dosáhnout v létě nejnižších hodnot od roku 2000. U nás je cena ropy ještě závislá na kurzu koruny vůči dolaru. V těchto dnech silná koruna ropu (a tedy i benzín a naftu) zlevňuje. Ale důvodů pro silnou korunu mnoho není (rozdíl mezi korunovou a dolarovou základní úrokovou sazbou stanovenou centrální bankou je méně než 3%, naše inflace je o dost vyšší než ta americká, a očekávaný hospodářský pokles podle PMI indikátorů je výrazně vyšší pro naši ekonomiku než pro tu americkou). 

Americká inflace v prosinci klesla na 6,5% (7,1% v listopadu), což je nejnižší hodnota od října 2021, a celoročně dosáhla 8% (nejvyšší od roku 1982, kdy byla celoroční inflace 8,9%, ale meziročně HDP tenkrát rostlo o 12%, neboť se ekonomika již uzdravovala, zatímco loni HDP rostlo o 4,5%). Jak už jsem psal výše, inflace klesla zejména díky poklesu cen paliv (benzín, nafta). Ceny potravin nadále meziročně rostly dvouciferným tempem (10,4%). To, že inflace slábne, ukazuje i zpomalení jádrové inflace - meziroční růst o 5,7% (6% v listopadu). Nicméně stále silný růst cen v některých oblastech, potencionální obnovení růstu cen paliv a silný trh práce (počet nových žádostí o dávky v nezaměstnanosti klesl v minulém týdnu na 205 tisíc) nadále představují silné inflační riziko, a budou určitě motivovat FED k dalšímu zvyšování sazeb. 

Naše inflace poklesla v prosinci na 15,8% (r/r) (16.2% v listopadu). Stejně jako ve Spojených státech, i u nás byl pokles inflace dán do značné míry poklesem cen pohonných hmot (meziměsíčně o 10,5%). Připomínám, že již od října ovlivňuje vykazovanou inflaci efekt statistického promítnutí vládních opatření na pomoc s vysokými cenami energií. Bez zahrnutí tzv. úsporného tarifu a odpuštění poplatku za OZE by prosincová inflace dosáhla 19,3 %. Průměrná roční inflace dosáhla 15,1%, a byla nejvyšší od roku 1993, kdy dosáhla hodnoty 20,8%. Analytici i guvernér ČNB Aleš Michl se shodují, že lednová a únorová inflace vystoupne opět nad 18% (podle pana Michla se může přiblížit až k 20%) - dochází totiž k nahrazení úsporného tarifu zastropováním cen energií, což jistě povede k růstu jejich průměrné ceny. Za letošní rok by měla průměrná inflace dosáhnout 10,5%.

  Podle víceguvernérky ČNB paní Zamrazilové je téměř jisté, že ČNB letos sazby snižovat nebude. Zde ČNB volí podobnou strategii jako FED, a stejně jako v USA, i u nás tomu investoři příliš nevěří, a očekávají pokles sazeb již letos. 

To, že vysoké úrokové sazby ochlazují poptávku, a tedy tlumí inflaci, ukazuje například pokles počtu nových hypoték. V loňském roce se náš hypoteční trh propadl proti roku 2021 o 60%. Proč je to dobře? Mimo jiné proto, že v bankovním systému částečných rezerv (který dnes již používá celý svět) vznikají nové peníze jejich půjčením bankou. Snižování objemu půjček (kam hypotéky patří) tedy představuje snižování objemu peněz v oběhu, a tedy pokles inflačních tlaků. 

Pokud zaměstnancům nerostou mzdy stejně rychle jako inflace, dojde k poklesu výdajů domácností. K tomu u nás dochází nepřetržitě již od čtvrtého kvartálu 2021, a v listopadu se maloobchod meziročně propadl o 8,3%. Lidé v loni proti roku 2019 sice utratili o zhruba 20% více, ale přinesli si o 6% méně. Narůstající inflace oslabuje kupní sílu obyvatel, ti méně utrácejí a prodávající musí poptávku podpořit snížením cen. Tím se inflace brzdí.

Oba výše uvedené případy nejsou vůbec příjemné, ale je to nutné zlo, které je potřeba při brzdění inflace podstoupit.

Za loňský rok zaznamenaly některé centrální banky rekordní ztráty. Historicky nejvyšší ztrátu utrpěla ČNB, ale například i švédská centrální banka (nejvyšší ztráta za 115 let), či švýcarská centrální banka (nejvyšší ztráta za 116 let - 18% švýcarského HDP). Můj kolega si vzpomněl, jak se na VŠE učil, že centrální banka může být ve ztrátě a nic to pro ekonomiku neznamená. Tak uvidíme….

Ceny švédských realit se v loňském roce od února do listopadu propadly o 13%. Na vině je růst úrokových sazeb - švédská banka loni zvýšila svoji sazbu z nuly na 2,5%. Ani se nechci zamýšlet nad paralelou s naším realitním trhem.

Po Mezinárodním měnovém fondu snížili odhad letošního hospodářského růstu i analytici Světové banky - a to z původních 3% na 1,7%. Pokles je dán zejména očekávaným zpomalením růstu americké ekonomiky - z původních 2,4% na 0,5%. 

Podle agentury S&P může zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami v příštích letech způsobit, že globální dlužníci budou mít dodatečné náklady na obsluhu dluhu až 8,6 bilionu dolarů. V létě loňského roku dosahoval globální dluhu 349% globálního HDP. V nejhorším případě by se mohl do konce roku 2030 tento poměr zvýšit  až na 391%. Ani jedno číslo nevzbuzuje pocit, že by mohl být tento dluh někdy splacen. A tak si při každé investici položme otázku, zda investicí kupujeme aktiva či pasiva (dluh).

Lze globální dluh zaplatit?

 

Autor: David Kunc | neděle 15.1.2023 22:43 | karma článku: 7,32 | přečteno: 100x
  • Další články autora

David Kunc

Ekonomické události 11. týdne

18.3.2024 v 6:56 | Karma: 7,13

David Kunc

Ekonomické události 10. týdne

10.3.2024 v 22:48 | Karma: 9,48

David Kunc

Ud8losti v ekonomice v 8. týdnu

25.2.2024 v 22:49 | Karma: 7,26

David Kunc

Ekonomické události 7. týdne

18.2.2024 v 22:20 | Karma: 9,71