Co přinesl 28. týden v ekonomice

Znamená pokles inflace skutečně konec všem problémům a těžkostem, které v posledních měsících zažíváme? 

Končící týden přinesl zejména údaje o inflaci u nás i ve Spojených státech. V obou případech inflace klesala o něco rychleji, než analytici očekávali. Ve stínu těchto pozitivních zpráv se objevují data naznačující příchod krize. 

Ve Spojených státech v červnu rostly spotřebitelské ceny již jen o 3 % meziročně, a jádrová inflace poklesla na 4,8%. Analytici se ale shodují, že ani tento výsledek neodradí americkou centrální banku od  dalšího zvedání úrokových sazeb. Ve prospěch tohoto kroku mluví stále ještě vysoká jádrová inflace a napjatý trh práce (počet nových žádostí v nezaměstnanosti v minulém týdnu opět klesl, a to na hodnotu 237 tisíc oproti 249 tisícům z předešlého týdne). Napnutý trh práce většinou vede k rychlejšímu růstu mezd (v květnu rostly americké mzdy meziročně o 5,74ˇ%) a nižší produktivitě prráce (jejíž růst částečně pohlcuje inflaci).

O tom, že Spojené státy míří do hluboké recese (a s nimi celý západní svět) mluví v podcastu společnosti Roklen 24 slovenský analytik  Ronald Ižip. Ukazuje, že americká ekonomika (včetně trhu práce) není v tak dobré kondici, jak se na první pohled zdá. Podle pana Ižipa se v případě americké recese dostane dolar opět pod paritu vůči euru (tedy bude silnější než euro), a riziková aktiva (včetně české koruny) se propadnou. To by znamenalo zdražení dovážených surovin (ropa, zlato,...).  Více nahttps://roklen24.cz/je-vam-horko-bude-hur-amerika-spadne-ro-recese-dolar-posili/

Studie Torstena Sloka, hlavního ekonoma private equity společnosti Apollo Global Management, ukazuje počet bankrotů amerických společností, mající závazky přes 50 milionů dolarů. Zatímco na začátku loňského roku byly bankroty větších amerických společností výjimkou, aktuálně jejich počet dosahuje vysokých úrovní z pandemického roku 2020 a z období globální finanční krize v roce 2009. Krachy firem mohou zvýšit nezaměstnanost výše, než si FED přeje, a přiděljí vrásky na čele věřitelům (= povětšinou bankám). 

Naše české spotřebitelské ceny v červnu vzrostly o 0,3% meziměsíčně a o 9,7% meziročně  (v květnu 11,1%). Inflace dosáhla poprvné od února 2022 jednociferné hoddnoty. Inflace byla tažena zejména službami (např. ceny zájezdů a rekreací rostly o +8,7%). Jádrová inflace rostla tempem 7,5% meziročně, poněkud rychlý byl meziměsíční růst (0,5%). 

Stejně jako ve Spojenách státech, i u nás bojujeme s nízkou nezaměstnaností (3,4%), která tlačí mzdy vzhůru (a tedy podporuje inflaci). To dokládá růst mezd v průmyslu. Zde v květnu mzdy meziročně rostly o 11,1%. Bez přílivu pracovníků ze zahraničí, nebo pádu neefektivních firem se nízké nezaměstnanosti jen tak nezbavíme.

Podle společnosti Intrum, která nabízí služby v oblasti správy pohledávek, očekává každá druhá česká firma nárůst pozdě a špatně platících klientů kvůli inflaci a úrokovým sazbám. 

Podle šéfredaktora týdeníku ekonom - Dalibora Martínka, nás čeká razantní pokles realitního trhu. V tomto případě se nejedná o další pokles prodeje nemovitostí, ale o krachy developerských firem, které si napůjčovaly za nízké sazby. Za poslední měsícce ale úroky na těchto úvěrech vzrostly, a o nové developerské projekty je mezi domácnostmi i firmami velmi malý zájem. Je tedy jen otázkou času, kdy někteří developeři nebudou schopni splácet svoje závazky.

To, že inflace neustupuje, alespoň ne všude, ukazují data z Velké Británie - platy v květnu rostly o 7,3% a jsou nejvýše od začátku sledování dat v r. 2001. Od britské centrální banky se očekává další zvýšení sazeb.