Co nového v ekonomice v 25. týdnu

Vývoj poklesu inflace hodnotí negativně jak ECB tak FED, a patrně obě centrální banky budou dále zvyšovat sazby

Končící týden přinesl zejména data o inflaci v eurozóně, která podle vyjádření Eurostatu v červnu poklesla na 5,5% oproti 6,1% z května. Jádrová inflace (růst cen očištěný od volatilních složek - energií a potravin), však v červnu vyrostla na 5,4% oproti květnovým 5,3%.

Inflace navíc neklesá ve všech státech eurozóny. Zatímco v Belgii, Španělsku a Lucembursku se inflace dostala již pod 2% (a tedy pod cíl ECB), v Německu inflace v červnu zrychlila. Podle metodiky Evropské unie se zvýšila na 6,8% z květnových 6,3%, a podle německého způsobu výpočtu pak míra inflace vzrostla na 6,4% z 6,1%, což je více, než předpokládali ekonomové v anketě agentury Reuters. Je třeba připomenout, že loni byla cenová hladina uměle snížena vládou dotovaným jízdným ve veřejné dopravě. I tak ale nejsou data z Německa optimistická.  Růst cen v Německu je doprovázen, stejně tak jako u nás, poklesem spotřeby domácností. Německé maloobchodní tržby v květnu klesly o 5,1 % meziročně oproti revidovanému poklesu o 8,4 % v dubnu.  

To jsou pravděpodobně důvody, proč hlavní ekonom evropské centrální banky Phillip Lane v rozhovoru pro CNBC uvedl, že by trhy pro příští dva roky neměly počítat se snižováním sazeb. 

Ve středečním vystoupení zopakoval guvernér FEDu pravděpofobné dvojí zvýšení sazeb do konce tohoto roku. Co Powella motivovalo k takto jestřábímu výroku?

Odhlédneme-li od stále vysoké a zároveň neklesající jádrové inflace, tak jsou to primárně pozitivní data z americké ekonomiky, která v poslední době opakovaně ukazují, že poptávka v ekonomice zůstává velmi silná. Ať se jedná o data z trhu s rezidenčním bydlením (počet zahájených nových domů za květen proti dubnu vzrostl o 20%), či o výsledky květnových objednávek na zboží dlouhodobé spotřeby (analytici očekávali, že dojde ke snížení o necelé procento, ale naopak došlo k meziměsíčnímu nárůstu o téměř 2 %). V květnu se také prodalo 763 tisíc nových bytů, což je o téměř 90 tisíc více, než byl mediánový odhad trhu.

Navíc pracovní trh, jehož pokles či nárůst mají významný vliv na pokles či růst inflace, zůstává nadále silný. Počet nových žádostí o dávky v nezaměstnanosti v minulém týdnu klesl na 239 tis. oproti revidovaným 265 tis. v předminulém týdnu. Počet pokračujících žádostí v týdnu do 17. června klesl na 1,742 milionu z 1,761 milionu v předchozím týdnu.

A navíc, americká ekonomika v prvním čtvrtletí podle finálních dat v přepočtu na celý rok vzrostla o dvě procenta. Předchozí odhad ministerstva obchodu z konce května uváděl růst jen o 1,3 %.

Všechny výše uvedené údaje ukazují na to, že americká ekonomika přes rostoucí úrokové sazby příliš nezpomaluje. A pokud se tak nestane, nedá se boj s inflací považovat za vyhraný.

Britská výzkumná agentura NIESR nově odhaduje, že kvůli dalšímu růstu základních úroků a tím i úročení hypoték by až 1,2 milionu britských domácností (odpovídá 4% celého trhu) mohlo do konce roku kvůli vyšším nákladům na hypotéky přijít o své úspory.

Podle NIESR další růst sazeb mohl způsobit, že až 30% domácností (7,8 milionu) by se mohlo ocitnout na hranici insolvence.. Tak vysoká míra insolvence by mohla ohrozit bankovní systém.