Óda na finanční úřad

Ačkoliv jsem duší i tělem optimista, nutno přiznat, že někdy se opravdu nedaří. – Začalo to tak zvesela, když mi 30.1.2013 čistě náhodou došlo, že do 31.1.2013 je třeba podat daňové přiznání k nemovitosti – to bylo radosti! Že to neprošvihnu a sice trochu nahonem, ale stihnu to.

Haha, řekla si jakási vyšší moc. Ačkoliv mám většinou dojem (i když často až poněkud s odstupem), že vše se děje, jak má a vše je, jak má být – tyhle signály jsem fakt nepochopila. Ujel mi před nosem autobus, další s intervalem 20 minut. Takže čekání 28 minut na větrné zastávce (druhý spoj měl 8 minut zpoždění).

Paní na finančáku mě vůbec nechtěla vidět a vyplnit to se mnou, což ve všech předešlých případech dělala. Obdiv všem, kteří to vyplní sami a napoprvé. Tohle já fakt nesvedu. Potřebuju minimálně 3 výtisky, a ještě k tomu konzultaci. – A to už na první straně ani raději neuvádím titul, neb by si museli úředníci myslet, že buď kecám nebo naše uviverzity chrlí pěkná nemehla.

Navzdory všem předešlým zkušenostem jsem si ale řekla, že tentokrát se fakt hecnu a dám to! I vzala jsem patřičný počet výtisků (s pocitem, že jsem stejně ekologická jako administrativa EU…) a pustila se do toho. Zasekla jsem se hned u data a vzápětí u jména a to prosím netrpím poruchou osobnosti. Lehce  zkličující byla i položka identifikační číslo (takže zůstala prázdná), naprosto mě však rozsekalo okénko „příloha“ a „počet listů“ … Jak můžu být tak neschopná a nevzít si s sebou kopii smlouvy?! – Asi tři vteřiny jsem zvažovala, zda neobětovat originál. Nakonec jsem to, ač nerada vzdala. Věděla jsem totiž, že až otočím na další stranu, lačně na mne budou zírat okénka, v nichž se má vyplnit koeficient, který stejně nikdy neznám…

Propadám zoufalství a ptám se, co dělat, abych k dani odhadem 50,- Kč nemusela platit ještě 500,- Kč pokutu za pozdní výměru daně – co slyším, je balzám na nervy i naděje pro jednou hezky vyplněný formulář – mám přijít v pondělí, pokutu mi nedají – je tam ještě nějaká tolerance. Alejuja, gloria!

Další výkřik radosti zaznívá, když mi sousedka (s níž jsme sklep koupily napůl) na zprávu o neúpěšnosti mé mise, navrhuje ať se večer stavím, že to vyplníme spolu. - Má schované přiznání z minulého roku, tak to obšlehnem ;).

Paráda – večer beru formulář ve třech vydáních, kupní smlouvu a běžím ke Katy. Dává mi loňské přiznání a ještě se chvíli podivuju, jak to zase celé změnili, než mi dochází, že nejen, že nejsem schopná ten formulář správně vyplnit, ale ani přinést ten správný… Au, to bolí! – Hlavně že třikrát, ale já vzala Přiznání k dani z převodu nemovitosti místo namísto Přiznání k dani z nemovitosti. Chce se mi hodně, ale nakonec nepláču, ovšem jenom díky Katy – nalézá totiž jeden starý výtisk z loňského roku.

Zaplať Bůh nejen za tolerantní a vstřícné úředníky, ale i přátele!

Ještě jednou moc děkuji!