Vznik světoznámé videohry, a hlavně její cesta k hráčům uvede do chodu kolotoč čachrů s licencemi, všemožných intrik, zákulisních her a sporů o peníze, kde si nikdo nemůže být jistý svojí pevnou pozicí.
To uvidíme v tomto historickém a životopisném dramatu jehož režie se ujal Jon S. Baird. O kvalitní ztvárnění hlavních postav se postarali Taron Egerton, Nikita Efremov nebo Miles Barrow.
Neúspěšný prodejce a distributor videoher Henk Rogers (Taron Egerton) se účastnil se svojí hrou veletrhu spotřební elektroniky v Las Vegas. Obchody nejdou, tak Henk hledá, kam se vrhne. A hle, u jiného stránku objeví jednoduchou kostičkovou hru Tetris. Spatří v ní potenciál a nebojí se koupit licenci od společnosti Mirrorsoft pro svůj domovský japonský trh. Díky kvalitám hry není žádný problém se spojit se společností Nintendo a získat přístup k jejich herní konzoli.
S velkými plány se pojí i problémy. Mirrorsoft vlastně prodal licenci na herní automaty pro Japonsko společnosti Sega, takže má Henk v tomto směru smůlu. Nicméně nejedná se o tak závažný problém, který by nebylo možné nechat být. Na obzoru se totiž objevila zbrusu nová příležitost v podobě přenosných herních konzolí, konkrétně dnes už legendárního Game Boye. Tuto rybu rozhodně není možné nechat plavat, proto je nutné urychleně získat vhodný druh licence. Ten zatím nikdo na Západě nevlastní, takže je nutné se vydat až do srdce Sovětského svazu, do Moskvy.
Samozřejmě Henk Rogers není jediný, kdo má o licenci zájem. Do Moskvy dorazili i zástupci firmy Mirrorsoft a původní zprostředkovatel Robert Stein. Situace se ale zkomplikuje ještě mnohem více. Objeví se problém i s původními licencemi a začnou se zapojovat i další členové státního aparátu, včetně KGB. Ovšem poznáme i samotného autora Tetrisu Alexeje Pažitnova (Nikita Efremov), který se sblíží s Henkem, což by Henkovi mohlo poskytnout cennou výhodu. Nicméně stále je nutné se z této šlamastiky nějak vymotat, což rozhodně nebude jednoduché.
Děj se během celého filmu dynamicky vyvíjí, ale zároveň se stále drží v rozumných mezích, takže to působí naprosto přirozeně až organicky. Začátek filmu je nadmíru pozitivní. Nic není problém, peněz je fůra a jednoduchý úspěch je na dosah. Ovšem brzy se objeví problémy. Podnikatelský svět začíná vystrkovat růžky. Každý si chce z peněžního koláče ukousnout svoje sousto, a když na tom bude tratit někdo jiný, c’est la vie. Už z tohoto světa sálá nesmlouvavost a drsné zacházení na sto honů, nicméně s tím, co nás teprve čeká, to je jako nic.
Po odjezdu do Sovětské svazu se film přerodí ve střet kapitalistického pohledu na svět s tím komunistickým, což tak nebo tak nakonec ublíží především obyčejným zanedbatelným lidem. Snaha o zisk jde do přímého souboje se snahou o rozkvět socialismu. Každá strana má naprosto odlišný pohled na svět a opačnou stranu nemá šanci dostatečně pochopit. Ovšem když se dva perou, třetí se směje, což tady samozřejmě není jiné.
Druhá polovina filmu by se dala brát i jako sonda do rozpadajícího se Sovětského svazu, potažmo celého socialistického bloku. Naivní naděje na přestavbu totalitního státu v lidštější a ekonomicky lépe fungující zřízení se dostává do střetu se snahou si utrhnout ze společného koláče a získat určitou pozici před tím, než všechno půjde do kopru.
Celý film je příjemně doplněn stylově dobovou 8-bitovou grafikou. Ta se primárně využívá u prolínacích scén, kde vyvolává pocit procházení světem retro videohry a zdolávání různě obtížných levelů. Pixelová animace se občas zableskne i v rámci hraných scén, kde je decentně využita k některému zvláštnímu efektu. Působí to naprosto přirozeně jako dokonalá retro rozšířená realita.
Soundtrack a zvuky obecně nezaujmou originálním zpracováním či nápadem. Hudba využívá staré známé fláky, které pouze občas doplní stylový retro herní efekt.
Audiovizuální zpracování dokonale doplňuje ostatní prvky filmu, se kterými dohromady vytváří komplexní celek a přenáší diváka do východního bloku konce osmdesátých letech. Do doby obav a zároveň nadějí na lepší zítřky.
Povedené drama přednášející diváka do doby rozkvětu videoherního byznysu s honbou za penězi na první místě. Nicméně tento neúprosný svět získal více než důstojného soupeře v podobě drsného státního režimu. Tento pohled do Sovětského svazu dává tomuto dílu větší legitimitu a dodává mu určitý politicko sociální rozměr. Autoři se soustředili spíše na pamětníky této doby, kteří by tomuto filmu, vezouce se na vlně nostalgie, leccos odpustili a tím nadhodnotili svůj výsledný dojem. Ovšem i jako mileniál se nebojím říct, že se jedná o komplexní drama, které mě dokázalo vtáhnout do děje.
Automobily
Alexej Pažitnov je vlastníkem automobilu VAZ 21011 (žiguli). V roli vozů taxislužby uvidíme Wartburg 353 Tourist, Moskvič 2140 a Mercedes-Benz (W123). Představitelé státního aparátu používají různé modely automobilů GAZ Volha, největší roli má GAZ 21. Ještě tady najdeme Mercedes-Benz 250 Long.
Zdroje
https://www.csfd.cz/film/1090652-tetris/prehled/
https://www.imdb.com/title/tt12758060/?ref_=nv_sr_srsg_1_tt_3_nm_4_q_tet
https://www.imcdb.org/movie.php?id=12758060
