Setkání mladých nadaných vědeckých hlav přivede do podivného městečka rozličnou skupinu lidí. Každý tady objeví různé možnosti, jak se zabavit. Nikdo z nich ale rozhodně není připraven na tu podivnou událost, které budou svědky.
To uvidíme v uměleckém dramatu s komediálními prvky od režiséra známých neobvyklých filmů Wes Andersona. V hlavních rolích se představí Jason Schwartzman a Jake Ryan, které doplňují taková velká jména jako Scarlett Johansson, Tom Hanks a Edward Norton.
Nadaný autor divadelních her Conrad Earp (Edward Norton) zrovna dokončil své další dílo, které nám nyní bude představeno. Formou čtení úvodní části divadelního scénáře poznáme jak obsazení z pohledu postav, tak vzhled samotné scény. Později budeme svědky různých událostí, které byly důležité na cestě od vytvoření hry k jejímu prvnímu uvedení na prkna, co znamenají svět. Tato dějová linie filmu obsahuje i vypravěče, který vše uvádí a představuje. Z divadelního a scénáristického prostředí je využito také rozdělení na akty a scény, které je přetaveno v originální prolínačky.
Teď se konečně můžeme přenést k nejobsažnější části snímku, kterou je samotný děj divadelní hry převedený na filmové plátno. Fotograf Augie Steenbeck (Jason Schwartzman) přijel se svými dětmi do malého pouštního zapadákova jménem Asteroid City. Důvodem cesty na toto odlehlé místo bylo setkání mladých nadějných vědců pod patronací armády, kterého se bude účastnit i jeho syn Woodrow. Ten si užije spoustu intelektuální zábavy a bude mít možnost se seznámit a družit se s dalšími lidmi na stejné intelektuální úrovni.
Díky této akci se na tomto omezeném prostoru sešlo i množství obyčejných lidí nemajících nic moc společného, kteří chtějí nějak zabít čas, zatímco se inteligenti baví. Často volenou možností je oddat se společným interakcím. Jedním příkladem za všechny je Woodrowův otec Augie, který je uhranut známou herečkou Midge Cambell (Scarlett Johansson), která si tuto pozornost nechává líbit. Ale to už přichází na řadu zlatý hřeb setkání v podobě pozorování zajímavého vesmírného úkazu, který se ale zvrtne v opravdové blízké setkání třetího druhu.
Tento film určitě není klasickou tvorbou pro široké masy diváků. Jde u umělecký snímek, který nezapadá do žádné klasické škatulky. Není vlastně důležité, jaké události se přesně odehrály. Není nutné to exaktně rozebírat a přehánět to s využitím analytické části mozku. Hlavní je zapůsobení na vaše kreativní a emocionální já. Jaké pocity to ve vás vyvolá a s jakými dojmy budete po skončení odcházet. Bylo to negativní, pozitivní nebo prostě jenom divné. Na tom zase tolik nezáleží. Jde pouze o to, jak to budete cítit uvnitř.
Velmi důležitou součástí tohoto díla je jeho vizuální styl. Filmové scény jsou vytvořeny tak, aby evokovaly divadelní hru uváděnou na opravdovém jevišti.
Začíná to u pozadí, které působí až neskutečným dojmem. Zaujme přehnanou až animovanou barevností, která se spojuje se strnulou nepohyblivostí. To má za následek vzhled napodobující reálné malované divadelní kulisy.
Na to navazuje ne zrovna obvyklé použití kamery. Skládá se jenom a pouze z posuvného pohledu do strany, který doplňují otáčivé pohyby o 90 stupňů či 180, nic mezitím. To je opravdu všechno. Tím se znovu přibližujeme k divadlu. Konkrétně to evokuje sledování divadelního představení s pohyblivými kulisami na otáčivém hledišti. Nicméně je jasné, že živému zážitku se to nikdy nevyrovná. Tato aplikace obrazové techniky také nabízí neortodoxní pohled na budovy zaplňující filmovou scénu. Přímý pohled s minimálními stíny tak trochu stírá třetí rozměr. Nejlépe bych to přirovnal k papundeklovým budovám využívaným k filmovému natáčení, které mají pouze přední stranu. Působí to nereálným způsobem, což ale dobře pasuje k celkové podivnosti tohoto snímku.
Audiovizuální stránka filmu by nebyla kompletní bez zvukového pozadí, přičemž je jasné, že ani tato součást filmu nebude úplně běžnou záležitostí. Použití hudby a ruchů bylo omezeno na to nejnutnější minimum a možná ani to ne. Z tohoto pohledu dostaly hlavní roli hlasové projevy herců, které tím pádem nejsou ředěny dalšími zvuky. Vzhledem ke kvalitním hereckým výkonům se určitě vyplatilo neomezovat jim zbytečně prostor.
Příběh tohoto filmu nás přenáší do poválečných dob ve Spojených státech amerických a přibližuje nám několik důležitých aspektů této doby, s čímž se samozřejmě pojí i celková atmosféra. Rozvoj vědy nastartovaný válečným úsilím nás pomalu přenáší do atomové a tryskové doby a nabízí nám vyhlídky na dokonalou zářnou budoucnost. Ovšem stále je věda podporovaná armádou, takže využití nebude zrovna nejpozitivnější.
Tímto se pomalu dostáváme do poněkud temnějších vod. Studená válka je za dveřmi, čímž bude značně posílena kultura utajování informací před veřejností. Některé věci se z důvodu „bezpečnosti a ochrany veřejnosti“ prostě nesmí dostat ven. To je tady zastoupeno návštěvníkem z vesmíru, pro kterého platí ten samý přístup. To samozřejmě, jak je dnes dobře známo, nikdy nemůže vyjít. Pánové Asange a Snowden ze skutečného světa to jistě mohou potvrdit. Nicméně místo aby to vedlo k pochopení a uvědomění si nesmyslnosti tohoto přístupu, tak to stejně bude příště zopakováno a bludný kruh se uzavře.
Stejně jako u většiny divadelních her, tak i u tohoto filmu je podstatná část zážitku odvislá od kvality hereckých výkonu. Přece jenom máme herce většinu času na očích a věnujeme jim velkou část svojí pozornosti. Z tohoto pohledu je všechno v nejlepším pořádku. Herci se do svých rolí dostatečně ponořili a předvedli opravdu kvalitní výkony. Věříme jim jejich neobvyklé charaktery, které rozhodně nebylo jednoduché uvěřitelně a pochopitelně ztvárnit. Stačilo málo a mohlo se to zvrtnout. Ostatní prvky v čele se scénografií a kamerou posilují vyznění jejich projevu a poskytují jim orámování jejich hereckých výkonů.
Děj filmu je nakonec tím nejméně důležitým prvkem, který tady najdeme. V obou příběhových rovinách se odehraje pouze několik významných událostí, kolem kterých se poté všechno točí. Herci je rozvíjí svými výkony a využívají je ke svému prospěchu.
Celkově se jedná o zajímavý film s velkým uměleckým přesahem. Poutavý a neobvyklý audiovizuál se tady pojí s kvalitními hereckými výkony ztvárňujícími rozličné podivné postavičky. Hodně se tady hraje na pocity a dojmy, které to dokáže vyvolat v divácích a zanechat v nich po odchodu z kina. Rozhodně se nejedná o klasický mainstreamový snímek cílený na široké masy sledujících. Spousta obyčejných lidí nemusí pobrat zvláštnost tohoto filmu a zažije zklamání, nicméně ten správný divák může tento nevšední zážitek přijmout, a dokonce i ocenit.
Automobily
Rodina Steenbeckových přijíždí do Asteroid City ve voze Mercury Monterey. V roli odtahového vozu uvidíme Studebaker 2R. Po okolí města poté uvidíme všehochuť odstavených dobových automobilů.
Zdroje
https://www.csfd.cz/film/1069519-asteroid-city/prehled/
https://www.imdb.com/title/tt14230388/?ref_=nv_sr_srsg_0_tt_1_nm_7_q_as
https://www.imcdb.org/movie_14230388-Asteroid-City.html
