U moře je hezky, u řeky božsky

Letos jsme se s přítelkyní k moři nevydali a zůstali jsme přes léto doma, což mě osobně vůbec nevadí. S klidným srdcem vyměním přelidněné pláže za ticho lesa. Mořské plody nahradím klobásou, slaninou a cibulí.

Přítelkyně relaxuje tak, že si vezme knihu a uvelebí se na sluníčku, kde chytá paprsky. Já zase odpočívám v pohybu. Chodím do lesa, k řece, šplhám se do kopců a padám z kopců, prodírám se kopřivami a místo paprsků se snažím chytit nějakou rybu, nebo alespoň najít houby. I když na houby je odborník právě přítelkyně. Každopádně, zatímco se moje milá maže opalovacím krémem, já se natírám repelentem proti klíšťatům. V neděli večer, když se sejdeme doma, je ona čisťoučká, voňavá a opálená, zatímco já jsem špinavý, smradlavý a s rozdrásanou kůží. Ale jedno máme společné, totiž, když večer uleháme do peřin, jsme oba velice spokojeni.

Při poslední návštěvě vody jsem nechal rybářské náčiní doma a vzal si jen telefon s foťákem, protože v té naší přírodě je toho spousta co obdivovat a co stojí za fotku.

Řeka Mže