Braničtí rytíři

Dle starých pověstí českých, ukrývá se v katakombách pod branickým pivovarem mocné vlastenecké vojsko, které je připraveno v hodině temna vyjet na pomoc nepříteli národa českého.

V rozhodnou chvíli se kanály otevřou, rytíři s vírou v lepší zítřky bez exekucí a vakcín vyhrnou se z katakomb. Svatý Tomio, jeda na bílém koni, je povede na pomoc nepříteli. Kníže Lubomír a Václav mladší v závěsu těsném za Tomiem s rudým praporem nad hlavou.

Řady protivníků dají se k chaotickému úprku při pohledu na zanedbaný chrup tohoto mocného vojska. Mysl těch, kterým se uprchnout nepodaří, bude drásána alternativním výkladem historie a neznalostí jazyka mateřského.

V osvobozených městech, pod dohledem knížete Lubomíra, zapalují lidé respirátory, jež symbolem útlaku staly se. Na řadu pak přicházejí lékaři.

Na Staroměstském náměstí ke stínání hlav dochází. Mezi popraveými jest dvacet sedm pánů televize české, redaktorů a moderátorů hlásné trouby západní. Jejich hlavy nabodnuty na kůly lemují náměstí.

Po bitvě vítězné vydává se pak toto vojsko k cestě na východ, kde přijato je na dvoře krále Vladimíra. Dny a noci probíhá bohatá hostina u strýčka Váni, kde slaví se porážka dekadentní říše západu.

Poté se svatý Tomio vrací do vlasti české, kde usedá na trůn. Svým výnosem ruší většinu pohlaví, přičemž dvě pouhá ponechává - Japonec a Japonka.

Dalším výnosem pak zakazuje na území českém šíření virů, čímž zdraví a kvalita života pozvednuta jest.

Následně vyhání nevděčnou chamraď ukrajinskou, která živa z pravidelných dávek pouze jest a zároveň krade práci poctivému lidu českému.

Blahobyt tisíciletý následuje.