Když má ženská krámy

Nejsem tak starý (zkušený), abych tady hlásal nějaká moudra o ženách, ale přeci jen mám už devět let trvající vztah, takže nějaké poznatky bych snad mohl poskytnout. A začneme pěkně z ostra!

Mladý muž, který se těší na společné bydlení se svojí milou, se musí připravit, že ať je prostor, který je ke společnému bydlení určený, jakkoliv veliký, nebude nikdy dostačující. To může být garsonka, může to být větší byt, klidně to může být rodinný dům, dokonce to může být i hrad nebo zámek, ale vaše drahá polovička bude mít vždy tolik krámů, že je zkrátka nebudete mít kam dát. Tak třeba v koupelně.

Než jsme začali žít spolu, měl jsem v koupelně tyto věci: Kartáček na zuby, mýdlo, žiletku a pěnu na holení, šampon a sprchový gel v jednom. Dnes, přes hromadu všech těch věcí, není vidět ani na umyvadlo. To máte: fén na vlasy, kulmu na vlasy, žehličku na vlasy, tři šampony, dva kondicionéry, sprchový gel, tělové mléko, holící potřeby, krém na obličej, krém na ruce, krém pro jemnou pokožku, divný šutr na ztvrdlou kůži, různé zvláštní přístroje, šminky, make-up, stíny, pět hřebenů, voňavka, deodorant, parfém, tužidlo na vlasy, odličovače, sponky do vlasů, gumičky do vlasů, čelenky a taštička s maličkostmi. Kapitolou samo o sobě jsou pak taková ta černá pírka do vlasů, ta se válí úplně všude. Je velice rozumné, když svou milou potěšíte slovy, že jí to sluší i bez těch všech serepetiček. Budete mít plusové body, ale těch krámů se stejně nezbavíte.

Oblečení... Vaše přítelkyně bude z nepochopitelných důvodů potřebovat stále nové a nové oblečení, aniž by se zbavila toho starého. Jestli je zde snad nějaký naivka, který si myslí, že bude mít jednu skříň pro sebe a jednu bude mít jeho drahá, tak ať raději dále nečte. Jestli vám mohu poradit, přineste si, třeba z práce nebo z obchodu, kartonovou krabici. Tu si strčte někam do rohu a tam si naskládejte ty svý dvě košile. Ostatního prostoru v bytě se dobrovolně vzdejte. A stejně se jí to bude válet i na zemi.

Jistá proměna postihne i obývák. A začne to nenápadně. Jednoho dne se na stole objeví svíčka, taková ta vonná. Pak svícen. Pak věnec, malovaná vajíčka nebo uřezané větve jehličnanů, to podle toho, jaký svátek se zrovna bude blížit. Objeví se váza (POZOR! Jakmile bude váza na stole, očekává se od vás, že začnete domů pravidelně nosit květiny!). Přibudou různé talíře a hrníčky, ze kterých nikdy nic nebudete jíst ani pít. Nakonec zjistíte, že nevidíte pořádně na televizi, protože je před ní postavená kýčovitá soška prdelatého andílka.

Poslední rada na závěr: rozšiřte botník! Nejlépe o další dvě místnosti.

Tato kapitola tedy pojednávala o začátcích společného bydlení. Příští kapitola bude zaměřená na vzájemnou komunikaci. Zatím vybírám vhodný název a mám tři varianty: "Význam slova NIC," "Co dělat, když se NIC neděje?" "NIC se neděje? Tak to máš blbý, kámo!".