Člověk je ohrožením Světa

Zvíře nachází své místo v ekosystému a jeho zdroje používá,  dokud si je nevyčerpá, potom hyne. Evoluční posun k dalším zdrojům potravy dává jiným druhům čas se přizpůsobit.

Člověk svým založením vytváří ve vlastní společnosti paralelní ekosystém a v jeho rámci mezi slabými, vychytralými a násilnými jedinci generuje potřeby, přesahující nejen zdroje živé přírody, ale i zdroje minerální, jejichž zpracováním likviduje ekosystém nutný k přežití.

Vůbec se tím neliší od hypotetických mimozemských civilizací, které k likvidaci Země její zdroje nepotřebují.. Pokud ovšem nejsme skutečně potomky nějaké mimozemské biologické manipulace. Vzhledem k rychlosti a vzrůstající intenzitě ničení planety, bych se tomu ani nedivil.

Náš lidský základ je vybaven vírou a strachem z nadpřirozena, bohužel i zárodky inteligence, které stačí k tomu, aby se toho strachu pomalu zbavoval. I rozum, který víru nahrazuje, některým napovídá, že ochrana přirozeného prostředí je jediná cesta k přežití.

Zbytky bohabojných pozemských genů, i nastupující rozum, donutily některé osvícenější hlavy vymyslet nějaká pravidla, která by přiměla lidstvo k chování, které by nebylo v rozporu s přírodou a omezilo jeho chamtivost a ničení

Bída víry i rozumu je v tom, že se snaží obrátit na cestu rovnováhy, cti, bázně a odpovědnosti osoby, v nichž převážil sobecký gen. Víry i rozumu se zbavili, pokud vůbec něco takového měli nebo mají, ve prospěch krátkodobého prospěchu. Mezi těmito dvěma přístupy nás čeká boj o budoucí podobu Země.