Dárky na splátky

Máme tady konec srpna - takže ještě dva měsíce a doplatím svou skoro roční splátku na dárky pro mámu, tátu, Magdalenu a Bertíka.

Splátky jsou sice nízké, za dárek pro mámu platím “pouze“ 199,- měsíčně, ale dohromady každý měsíc odešlu 2700,- Kč. Plus nájem, to máme cca 3000,-Kč, doprava do práce je za 1500,-Kč, to jsme lehce nad sedmi tisíci. Ještě jsem nepočítal jídlo (1500) a pojistky na auto a životní pojištění (1500 měsíčmě). Tak to už máme deset.

S mojí výplatou se pak nelze divit, že těsně před svátky se při vybírání dárků (resp.při placení) opět obrátím na pomoc, kterou mi obchod nabízí - splácet celý rok. Tedy skoro celý rok, splátky mi končí v říjnu. Takže dvě výplaty budu mít vyšší, než to zase přijde.

To je ideální - mohu jet na lyže, na hory, alespoň jednou za rok si udělám výlet. Přítelkyně začala poslední dobou mluvit o dítěti. Pravda, už jsme spolu skoro rok, takže by se to dalo pochopit, ale zvládnu to? Ve fabrice dostávám patnáct každej měsíc, poslední dobou se to ještě zhoršuje. V nějaký televizní debatě jsem teď slyšel, že dítě stojí snad několik milionů! Tak to ne! To už radši auto - ona chce nový, no, proč ne… Nový auto se dá pořídit už od 110 tisíc, s nějakym výhodnym leasingem. Minimálně na pět let, ale já chci radši na deset, to taky jde. Pak by šlo to dítě. Až se doplatí auto. Jí bude devětadvacet, to je dneska normální mít děti v tomhle věku. No pravda je, že by taky mohla začít pracovat, ale žádnou práci najít nemůže. Ještě že to mám všechno na splátky, takže když mě vyhodí z práce tak v těch splátkách je nějaký pojištění nebo co, že už nebudu muset platit. Moc se v tom nevyznám, celý jsem to nečet, hodně slov malejma písmenama, ale platím čtyři stovky měsíčně za nějaký to jejich pojištění.

Jenom jsem chtěl říct, že mám radost, protože se blíží dva měsíce, kdy nebudu splácet. Takže to oslavím a když zbyde na hory, bude výlet!