Talent vs. píle. Protrpěná remíza

Talent může být dar i prokletí. Zvlášť, když si začnete myslet, že to zvládnete jen s ním a přestanete na sobě pracovat.

Pochybuji, že Jaromír Jágr nebo Ronaldo by byli tam, kde jsou, kdyby se spokojili jen s tím, co jim daly sudičky do kolébky. Nebyli! Oba na sobě dnem i nocí dřou, aby byli lepší než včera, než před minutou.

Na turnaji GCF 41 s podtitulem Night of the Legends se utkal Jakub Kukla z Penta gymu Praha  s jedním z největších talentů českého MMA Arturem Mykytěnkem. Už jen výčet Arturových úspěchů mluví sám za sebe. Dvojnásobný amatérský mistr republiky v MMA, vicemistr světa atd.. Pro Kuklu asi největší sousto, které si mohl na začátek své profesionální kariéry dát. Možná trochu větší, říkali někteří, zvlášť když si vezmete, že Kubova amatérská bilance je poněkud skromnější. Čítala pět výher, devět proher a jednu remízu. Nicméně Jakub si na Artura věřil a tak jsme to vzali.

Měl to být souboj dvou rozdílných světů. Obrovského talentu proti odhodlání a dřině. Artur je velice dynamický a tvrdý zápasník, silný v porazech a v boji na zemi. Prostě talent od pána Boha. Naproti tomu Jakub je takový tank, který se snaží rozválcovat vše, co mu přijde do cesty.

Podle toho se odvíjela i naše taktika, se kterou jsme do zápasu chtěli jít. Museli jsme Artura přejet silově a fyzicky. Od prvního kola ho na kleci svazovat a ždímat dokud neodpadne. Jinou cestu jsme ani neviděli.

Blížilo se k zápasu a signály, které přicházely z různých stran, nám dávaly za pravdu. Artur na zápas netrénuje, řekl někdo. V tělocvičně už jsem ho dlouho neviděl, řekl další. Jak se zdálo, soupeř nám v našem plánu nechtěně pomáhal. Ale i tak jsme museli být obezřetní.

Teď šlo o jediné. Přežít první kolo!

To, že se jednalo o takřka nadlidský úkol, jsme věděli už po prvních minutách zápasu. Artur posadil svým zadním úderem Jakuba dvakrát na zadek. Kukla měl co dělat, aby první pětiminutovku, jak se říká, vůbec přežil.

Talent v prvním kole jednoznačně dominoval. Naštěstí Jakub nic nevzdal a Arturovi začaly docházet síly. To, co ještě před pár dny bylo veřejným tajemstvím, se začalo naplňovat. Artur asi opravdu tréninku moc nedal a tak se karta pomalu, ale jistě začala obracet.

Ač jsme to měli naplánované trochu jinak, Kuba svoji taktiku dodržoval. Svého soupeře, který na něj od první minuty vlétnul, utahal. Sice trochu na Homera Simpsona, ale utahal. I když Artur byl i následující dvě kola nebezpečný, začínal být unavený a toho Jakub využil. Házel ho a na zemi držel dominantní pozice. Ke konci posledního kola ho mohl dokonce ze zad uškrtit, ale jeho snažení bohužel ukončil konec zápasu.

Rozhodčí nakonec zápas vyhlásili jako remízový. Řekl bych po zásluze. Morálním vítězem ale nakonec podle mě byl Jakub. I když byl docela dost zbitý, nevzdal se a takřka obrátil vývoj zápasu. Díky tomu, že na zápas tvrdě trénoval a nic neponechal náhodě. Naproti tomu Artur se, co jsem slyšel, po zápase pozvracel a byl úplně fyzicky vyčerpaný.

Ukázalo se tak, že talent a píle jsou dvě spojené nádoby a jedna bez druhé takřka nemůže existovat. Možná ani nemůže vyhrát. I když podle mě je důležitější píle a dřina než sebevětší talent. Tedy určitě v MMA.