Uspat Masvidala? Lepší, než probudit rodinu

Člověk občas, často, nemá chuť v neděli vstávat kolem čtvrté ráno, a to i přesto, že je na programu nabitá karta UFC 261.

Má to své výhody. Vyspíte se a jste pak po celý den k něčemu, ale hlavně nemusíte na jednotlivé zápasy čekat. Prostě už je máte pohromadě a přehrajete si je v takovém pořadí, v jakém na ně máte chuť.

Z postele, jak jinak. Přece se nepůjdete jinam. Do uší sluchátka, zbytek rodiny vůbec nemusí vědět, že se přesouváte do Ameriky. Proč taky?

První zápas z hlavní karty? Jasná volba. Holky! Rose Namajunas proti Weili Zhang. Zápas, k mému úžasu, končí dost rychle. Číňanka uhýbá low -kicku, který jí místo nohy zasahuje hlavu a Weili padá jak zasažená virem. Pár razítek na cestu a je po zápase.

Šok! Čekal jsem všechno, ale ne tohle. Mám chuť si zařvat, aspoň ty vole, ale nemůžu. Probudil bych rodinu, a to by se mi příjemné ráno mohlo pěkně rychle zkazit.

Jde se dál. Kamaru Usman vs. Jorge Masvidal a Valentina Ševčenko vs. Jessica Andrade. Asi v celku očekávané výsledky. Jen to provedení?

Usmana si před zápasem strčil do rukavice granát, protože jinak to není možné. Jen co se na něj Jorge, v druhém kole, přiblble usměje, odjistí ho a Masvidala uspí. Pecka!

Valentina to vzala z trochu jiného soudku. Pustila se do lámání rekordu v počtu doručených take downů. Když jí to přestane bavit, bere Brazilku do bábi pod kořenem, a tam jí začne rozklepávat, jak pověstný nýtek.

Výsledek? Tři zápasy za mnou a rodina pořád spí.

No a pak se pouštím do Uriaha Halla s Chrisem Weidmanem. Po prvním kopu Chrise, který míří soupeři na kolena, po mě nikdo nemůže chtít, abych byl zticha.

„Au!“ zaúpím, jako by šlo o moji holeň, a ne o Weidmenovu, která se zlomila. Rodina se probouzí, má pocit, že se mi něco stalo. Když je ubezpečím, že jsem v pohodě, že se jen dívám na UFC, kde si právě zápasník zlomil nohu, nemají slitování a propichují mě pohledy. Slova díku, že jsem je vytrhnul ze zajetí nočních můr, (synovi se zdálo, že jde v neděli do školy! Fuj) nepřicházejí.

Nepomůžu si ani tím, že je pozvu, ať se dívají se mnou. Jde přece Anthony Smith s Jimmy Crutem! Nechtějí. Chápu. Nicméně mám pocit, že jim to ráno musím přece jenom zpříjemnit, a tak jim nadšeně prozradím, že příští týden jde Procházka, a to chci vidět live.