Stojíme na křižovatce bojových sportů v Česku? Před lety sci-fi, dnes vyprodaná show

Za poslední tři roky jsem si vzal oblek jen dvakrát. Na Blogera roku 2016 a na XFN Marpo vs. Rytmus v O2 aréně.

Dostal jsem totiž nabídku, se sporťákem O2 TV Sport Davidem Sobíškem, ve studiu představovat jednotlivé zápasy. Jednalo se o další skvělou zkušenost, za kterou jsem vždycky rád. O to víc, když byl plný dům. Přes 17 tisíc lidí zvědavých na bojové sporty, něco neskutečnýho. I když…

I když možná jsem čekal lepší atmosféru. Bouřlivější publikum, které by hnalo domácí k nadstandardním výkonům. Samozřejmě byly tam výjimky (Ondruš – Kincl, Vemola), ale od takového kotle bych čekal víc.

To pravé ořechové přišlo nakonec až v samém závěru při nástupu Rytmuse (celá hala začala bučet) a Marpa do ringu. Ve chvíli, kdy začali diváci nadšením bouřit, si člověk uvědomí, jak krásné je být bojovníkem a když ještě vyhrajete…

Upřímně tenhle zápas mě od samého začátku nezajímal. Vůbec jsem nesledoval jejich přípravu, rozhovory a celé to dění kolem. Přišlo mi to úplně mimo. Dva rapeři v ringu. No a co?

Víc jsem byl zvědavý na Davida Dvořáka, titulový zápas Ivana Buchingera, ale hlavně na Honzu Václavka od nás z Penta gymu, který vyhrál na XFN amatérský předzápas. Vlastně ani box mě moc nezajímá, tak proč se na tenhle zápas těšit?

Jenže když tam tak člověk sedí a slyší vřící kotel, atmosféra ho pohltí. Najednou zjišťuje, že souboj dvou raperů je divácky daleko zajímavější, než předchozí návrat boxerské legendy Lukáše Konečného! Paradoxně. Lukáše jsem dlouhou dobu sledoval, prožíval jeho zápasy o titul a jsem rád, že jsem ho mohl vidět naživo. Na druhou stranu rap neposlouchám a kdyby nebyl bulvár, tak o těch dvou možná ani nic nevím.

A přesto mě donutili, abych ten zápas prožíval!

Byl jsem nadšený z Rytmusova boxu i z toho, co přežil a jsem rád, že po tom, co šel třikrát do kolen, rozhodčí zápas neukončil a dovolil mu znovu se vrátit do zápasu. Za což má můj největší respekt. Na Marpovi bylo vidět, že chce zápas ukončit, a i když dost netakticky, dával do každého úderu všechno a po druhém, třetím kole začal fyzicky odcházet. Na obou bylo vidět, že do toho dávají to nejlepší ze sebe a ač více méně amatéři, předvedli super výkon. Klobouk dolů.

Po takovém úspěchu zřejmě těchto komerčních zápasů bude přibývat. Zvlášť když Karlos Vemola hned po svém vyhraném zápase vyzval na boxerský zápas Marpa. Dost mě to překvapilo, myslel jsem si, že dává přednost návratu do UFC, ale nakonec proč ne.

Ale abych se vrátil k vařícímu kotli při nástupech Marpa a Rytmuse. Jedni je odsuzují, další se třeba posmívají, ale oni jsou ti, kteří dřeli, odříkali si v osobním životě a vstoupili do ringu (klece), a to je něco, čeho si cením. Lidi chodí trénovat, ale drtivá většina nepřekročí svůj stín, strach opravdu se postavit soupeři, kteří vás chce porazit a kdy to bude bolet.

Já svůj stín nepřekročím, Marpo, Rytmusi. Zpívám sice rád, ale blbě. Takže si Slavíka asi odpustím!